Stádo divočáků zválelo pole u Otinovsi (Prostějovský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Až stohlavé stádo kanců poničilo pole Petra Fajstla z Otinovsi. "Bylo to tady jako ve vepříně," nechal se slyšet soukromý zemědělec a odhadl, že na dvaadvaceti hektarech přišel přibližně o dvacet tun pšenice, což odpovídá ztrátě asi padesáti tisíc korun. Se škodami po řádění divokých prasat se Petr Fajstl musí vyrovnávat už několik let. Podobné problémy přitom netrápí jen jeho. "Přemnožená zvířata jsou stále drzejší. V neděli přišli kanci až před náš dům," zmínil se hospodář s tím, že dříve se něco podobného nestávalo. "Před pěti lety by tu rostla pšenice, teď je tady jen zválené pole," ukazoval Fajstl na rozrytou hlínu a polehlé stvoly bez klasů.
Ke ztrátám dochází každoročně. "S přemnoženými prasaty bojujeme už čtyři roky," upřesnil zemědělec, který si pořídil pachový přípravek, ale proti nájezdům černé zvěře příliš nefungoval. Přímo v místech, kde byl umístěn, se objevilo polehlé obilí. Navíc Fajstlovým někdo několik kůlů s pachovými zradidly ukradl.
Proti vpádům prasat jsou bezmocní myslivci. "V polích okolo Otinovsi jsem strávil posledních deset nocí. Včera jsme tu byli tři. Střelit prase v metrové pšenici je ale v podstatě nemožné, protože není vůbec vidět. Navíc existuje řada omezení. V noci je vidět maximálně na vzdálenost padesáti metrů a kance musíte trefit tak, abyste ho následně našli. Kromě toho bachyně lze lovit až od prvního srpna, a to pouze na základě povolení městského úřadu," říká hospodář Mysliveckého sdružení v Drahanech Daniel Komárek. Že to myslivci nemají jednoduché, uznává i samotný zemědělec Petr Fajstl. "Sám bych prasata rozhodně střílet nechtěl. Mám z nich respekt," přiznává. Letos myslivci z Drahan ulovili ve svém revíru něco přes čtyřicet prasat, loni celkem pětašedesát. "Nejvíce se jich podařilo střelit před dvěma lety, kdy se ve dvou sousedních honitbách ulovilo přes dvě stě prasat," spočítal Daniel Komárek. Jak se ale zdá, je to málo.
"Prasata na jaře vylezou z lesa a vrátí se do něj až v říjnu. Celé toto období tráví v polích. Ideální čas pro jejich odstřel je po sklizni, protože je na ně lépe vidět. Kolik se nám jich podaří tento rok ulovit, nedokážu odhadnout. Uvidíme," uzavřel Komárek s tím, že do té doby se je myslivci budou snažit rušit alespoň svou přítomností v lánu.
S podobným, téměř neřešitelným problémem jako Fajstlovi se potýkali i farmáři Jan a Karel Coufalovi z Kobylniček, kteří hospodaří v sousedství vojenského újezdu Březina. Tříkilometrovou hranici mezi lesy a polnostmi nakonec obehnali elektrickým ohradníkem.
Ke ztrátám dochází každoročně. "S přemnoženými prasaty bojujeme už čtyři roky," upřesnil zemědělec, který si pořídil pachový přípravek, ale proti nájezdům černé zvěře příliš nefungoval. Přímo v místech, kde byl umístěn, se objevilo polehlé obilí. Navíc Fajstlovým někdo několik kůlů s pachovými zradidly ukradl.
Proti vpádům prasat jsou bezmocní myslivci. "V polích okolo Otinovsi jsem strávil posledních deset nocí. Včera jsme tu byli tři. Střelit prase v metrové pšenici je ale v podstatě nemožné, protože není vůbec vidět. Navíc existuje řada omezení. V noci je vidět maximálně na vzdálenost padesáti metrů a kance musíte trefit tak, abyste ho následně našli. Kromě toho bachyně lze lovit až od prvního srpna, a to pouze na základě povolení městského úřadu," říká hospodář Mysliveckého sdružení v Drahanech Daniel Komárek. Že to myslivci nemají jednoduché, uznává i samotný zemědělec Petr Fajstl. "Sám bych prasata rozhodně střílet nechtěl. Mám z nich respekt," přiznává. Letos myslivci z Drahan ulovili ve svém revíru něco přes čtyřicet prasat, loni celkem pětašedesát. "Nejvíce se jich podařilo střelit před dvěma lety, kdy se ve dvou sousedních honitbách ulovilo přes dvě stě prasat," spočítal Daniel Komárek. Jak se ale zdá, je to málo.
"Prasata na jaře vylezou z lesa a vrátí se do něj až v říjnu. Celé toto období tráví v polích. Ideální čas pro jejich odstřel je po sklizni, protože je na ně lépe vidět. Kolik se nám jich podaří tento rok ulovit, nedokážu odhadnout. Uvidíme," uzavřel Komárek s tím, že do té doby se je myslivci budou snažit rušit alespoň svou přítomností v lánu.
S podobným, téměř neřešitelným problémem jako Fajstlovi se potýkali i farmáři Jan a Karel Coufalovi z Kobylniček, kteří hospodaří v sousedství vojenského újezdu Březina. Tříkilometrovou hranici mezi lesy a polnostmi nakonec obehnali elektrickým ohradníkem.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.