Jan Kubeš vlastní všech šest plemen retrívrů (Jindřichohradecký deník)

* Jak jste se dostal k lesnictví a myslivosti?
Otec byl zaměstnanec lesů, takže od základní školy jsem neuvažoval o ničem jiném než o tom, že budu také v lesnictví pracovat. Získal jsem všechny typy lesnického vzdělání, nejprve jsem absolvoval Odborné učiliště lesnictví v Kamenné Lhotě, poté střední školu v Písku a nakonec Lesnickou fakultu v Brně. V roce 1967 jsem nastoupil na Lesní závod v Třeboni, kde jsem pracoval až do invalidního důchodu a do roku 1990 jsem tam byl ředitelem. Součástí lesnictví byla myslivost, bez ní by to ani nešlo. Myslím tím myslivost v pravém slova smyslu, protože je veliký rozdíl mezi myslivcem a střelcem. U myslivosti je hlavní péče o zvěř. Myslivost souvisí s ekologií, proto mě mrzí, že ortodoxní ekologové tvrdí, že myslivci přírodě škodí. V 70. letech jsme velmi spolupracovali s CHKO Třeboň a chystali jsme projekt s tehdejším ředitelem Kaňkou o záchraně tetřívků, který bohužel nevyšel. Stanice měla být u myslivny Nová Huť na českorakouských hranicích. Pod Lesní závod Třeboň patřily dvě bažantnice, které jsme dostaly na velmi vysokou úroveň, protože si samy dokázaly na sebe vydělat a fungují dodnes.

* Měli jste v lesích tehdy problémy s kůrovcem?
Kolem kůrovce je veliký humbuk, v roce 1986 byla obrovská kůrovcová kalamita, kterou se nám podařilo během jednoho roku zlikvidovat. Jediná možnost cesty na kůrovce je sekyra, protože feromonové lapače jsou pouze podpůrné.

* Jak jste se dostal k chovatelství retrívrů?
Kynologie byla součást myslivosti. V roce 1967, kdy jsem odešel na dálkové studium, byl oblíbeným psem český fousek. Dostal jsem se s fouskem na nejvyšší možnou soutěž, což byl Memoriál Karla Podhájského. Okolo roku 1972 začal být však u fousků problém s takzvanou lysivostí. V té době jsem přijel do Lesního závodu Židlochovice, kde jsem poznal labradorské retrívry. Viděl jsem jejich práci v leči na suchu a hned jsem si na Moravě zamluvil v roce 1978 štěně z prvního vrhu. Měl jsem štěstí, že jsem se zrovna přistěhoval na Vlčí Luka, kde jsem mohl mít psů, kolik jsem chtěl. Postupně jsem si pořídil všech šest plemen retrívrů, které chováme společně s Františkem Kordou. Jsou to: labradorský retrívr, zlatý retrívr, curly coated retrívr, flat coated retrívr, chesapeake bay retrívr a nova scotia duck tolling retrívr. Zatím jsme nenašli nikoho, kdo by choval všech šest retrívrů a odchoval od všech štěňata. Retrívři mohou být společenští a zároveň odvést dobrou práci v myslivosti. V Jindřichově Hradci pořádá výcvikové tábory například Iva Maříková, která má chovatelskou stanici Chlupaté štěstí.

* Máte ještě nějaká další prvenství?
Jedno prvenství má také má žena, která v roce 2007 vyhrála soutěž Nejkrásnější zahrada v České republice, kterou vypsal časopis Naše krásná zahrada
V příští štafetě se Jan Kubeš zeptá na pár otázek místostarosty města Třeboně Zdeňka Mráze.