Do lesa si chodím odpočinout (Tachovský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Je člen místního mysliveckého sdružení Lesy Staré Sedliště a původní členský průkaz má první datování 21. dubna 1987. Do té doby se věnoval přírodě a účastnil se mysliveckých akcí. Jeho dlouholetý vztah k lesu a přírodě má hluboké kořeny. Už jeho teta i strýc byli myslivci, rovněž syn Tomáš je myslivcem a k tomu studuje lesařinu. Revír, kam dochází čítá na 2500 hektarů a do lesa si chodí převážně odpočinout.
* Proč vás přitáhla zrovna myslivost?
Je to hlavně o pobytu v přírodě, o tom porozumět, co a jak funguje, stačí se umět dívat. Myslivost je také o lovecké vášni, jde totiž o tradiční lidskou činnost. A to vše mě na myslivosti přitahuje.
* Kdy začíná myslivecký rok?
Ten začíná v březnu. Je to dané koloběhem přírody. Tou dobou končí jedna a začíná další lovecká sezóna. Pořádají se výroční schůze, hodnotí se uplynulý rok a plánuje se další.
* Co vás na myslivosti nejvíce těší?
Když se jdu podívat do přírody a vidím, že se vše daří. V tomto ohledu je nejzajímavější jaro. Kladou se vejce, rodí se mláďata a vidíte, že ta naše práce není pro nic za nic. Dalším zajímavým obdobím je červenec, kdy začíná srnčí říje, pak říjen, kdy jdou do říje jeleni, jak již název měsíce napovídá. Když vyjde počasí je to opravdu nádherné.
* Co vás trápí?
Mnoho věcí. Občas se projevuje závist nebo hloupost některých lidí. A hlouposti se v naší krásné zemi urodilo. Příroda by se měla brát v širším ohledu. Když si každý vezme kousek a bude se na něm"plácat", hospodařit bez ohledu na celek, nikam to nepovede. Vposledních letech je velký problém dochovat u nás původní drobnou zvěř, koroptev, křepelku, tetřívka, tetřeva, králíka i zajíce, ubylo i všech kachen.
* Řada lidí si o myslivcích myslí, že jsou to jen lovci zvěře.
Nejsou to jen lovci. Ale jak byla kdysi myslivost odčleněna od společnosti, tak nám lidé příliš nerozumí, hovoříme mysliveckou mluvou a svého koníčka provozujeme skrytě a nenápadně. Také o sobě a svojí činnosti moc nepublikujeme, lidé moc neví o hlavní činnosti myslivců a pletou si nás s lovci z Afriky, nebo Ameriky. Vidět jsou hlavně posedy a zbraně, ne krmelce, příprava krmiva na zimu a celoroční tvrdá práce.
* Je letošní velice teplé počasí škodlivé pro zvěř?
Vedra jsou pro zvěř ubíjející, jako pro lidi. Zvěř vyhledává stinná místa, omezuje svoji aktivitu a musí mít přístup k vodě. Unás v honitbě máme vody dostatek, jinak se musí budovat napajedla a mokřady.
* A co nedávná vichřice, jak vás zasáhla?
Celkem minimálně, škody nejsou tragické. Na zvěř působí živly podobně, jako na lidi. Prožívá stres a může být zraněná pádem větve nebo stromu. Nic jsme ale v revíru nenašli. Horší je to při sekání píce, sklizni obilí a podél pozemních komunikací.
* Prý vás trápí i někteří ochránci zvířat, v čem je problém?
Jde o lidskou hloupost. Někteří chtějí například kroužkovat motáky, kde nejsou, ale už jim unikne, že hnízdí o rybník dva dál, kde jsou zřejmě lepší potravní i klidové podmínky. Občas něco zničí, což trvá chvíli, ale napravit to. Tady na rybníce zničili budky kachen. Byly tam pouze dvě nové a nevím, kde vzali důvod regulovat počet budek a ničit tak myslivecká zařízení.
* Často se hovoří o přemnožení některé zvěře. Podle čeho se posuzuje, zda je přemnožena?
Domnívám se, že zdánlivé přemnožení nějakého druhu zvěře je pouze krátkodobý lokální problém, který v podstatě způsobují lidé svou činností. Zvěř migruje a umí velmi dobře využívat potravní nabídky i jinak výhodných stanovišť. Množství zvěře stanovují normované stavy. Podle bonity každé honitby je stanoveno, kolik kusů a jakého druhu zvěře by v honitbě mělo být. Abychom věděli, kolik je zvěře, na jaře a na podzim provádíme sčítání. Myslivci se rozejdou po honitbě, každý má určenou část, a počítají zvěř. Z obou údajů vyplývá Plán chovu a lovu, kde se zvěř rozlišuje ještě na samčí, samičí a mláďata, případně podle věkových tříd. Normovaný stav musí být zachován, když není, není také co lovit, co je navíc je určeno k lovu, přednostně zvěř slabá, nemocná, poraněná a z hlediska chovu nevhodná, ale tato část se ponižuje o to, co nám posekají v polích a co srazí auta na silnici. A pak zjistíte, že s lovem to nebude až tak divoké. Na vše přitom dohlíží orgány státní správy myslivosti.
* Co byste vzkázal návštěvníkům lesa?
Aby se v lese chovali, jako na návštěvě a nesnažili se zachraňovat domněle opuštěná mláďata. Buďme ohleduplní, žijeme na území zvěře, ne naopak, jak se mnozí z nás domnívají.
* Proč vás přitáhla zrovna myslivost?
Je to hlavně o pobytu v přírodě, o tom porozumět, co a jak funguje, stačí se umět dívat. Myslivost je také o lovecké vášni, jde totiž o tradiční lidskou činnost. A to vše mě na myslivosti přitahuje.
* Kdy začíná myslivecký rok?
Ten začíná v březnu. Je to dané koloběhem přírody. Tou dobou končí jedna a začíná další lovecká sezóna. Pořádají se výroční schůze, hodnotí se uplynulý rok a plánuje se další.
* Co vás na myslivosti nejvíce těší?
Když se jdu podívat do přírody a vidím, že se vše daří. V tomto ohledu je nejzajímavější jaro. Kladou se vejce, rodí se mláďata a vidíte, že ta naše práce není pro nic za nic. Dalším zajímavým obdobím je červenec, kdy začíná srnčí říje, pak říjen, kdy jdou do říje jeleni, jak již název měsíce napovídá. Když vyjde počasí je to opravdu nádherné.
* Co vás trápí?
Mnoho věcí. Občas se projevuje závist nebo hloupost některých lidí. A hlouposti se v naší krásné zemi urodilo. Příroda by se měla brát v širším ohledu. Když si každý vezme kousek a bude se na něm"plácat", hospodařit bez ohledu na celek, nikam to nepovede. Vposledních letech je velký problém dochovat u nás původní drobnou zvěř, koroptev, křepelku, tetřívka, tetřeva, králíka i zajíce, ubylo i všech kachen.
* Řada lidí si o myslivcích myslí, že jsou to jen lovci zvěře.
Nejsou to jen lovci. Ale jak byla kdysi myslivost odčleněna od společnosti, tak nám lidé příliš nerozumí, hovoříme mysliveckou mluvou a svého koníčka provozujeme skrytě a nenápadně. Také o sobě a svojí činnosti moc nepublikujeme, lidé moc neví o hlavní činnosti myslivců a pletou si nás s lovci z Afriky, nebo Ameriky. Vidět jsou hlavně posedy a zbraně, ne krmelce, příprava krmiva na zimu a celoroční tvrdá práce.
* Je letošní velice teplé počasí škodlivé pro zvěř?
Vedra jsou pro zvěř ubíjející, jako pro lidi. Zvěř vyhledává stinná místa, omezuje svoji aktivitu a musí mít přístup k vodě. Unás v honitbě máme vody dostatek, jinak se musí budovat napajedla a mokřady.
* A co nedávná vichřice, jak vás zasáhla?
Celkem minimálně, škody nejsou tragické. Na zvěř působí živly podobně, jako na lidi. Prožívá stres a může být zraněná pádem větve nebo stromu. Nic jsme ale v revíru nenašli. Horší je to při sekání píce, sklizni obilí a podél pozemních komunikací.
* Prý vás trápí i někteří ochránci zvířat, v čem je problém?
Jde o lidskou hloupost. Někteří chtějí například kroužkovat motáky, kde nejsou, ale už jim unikne, že hnízdí o rybník dva dál, kde jsou zřejmě lepší potravní i klidové podmínky. Občas něco zničí, což trvá chvíli, ale napravit to. Tady na rybníce zničili budky kachen. Byly tam pouze dvě nové a nevím, kde vzali důvod regulovat počet budek a ničit tak myslivecká zařízení.
* Často se hovoří o přemnožení některé zvěře. Podle čeho se posuzuje, zda je přemnožena?
Domnívám se, že zdánlivé přemnožení nějakého druhu zvěře je pouze krátkodobý lokální problém, který v podstatě způsobují lidé svou činností. Zvěř migruje a umí velmi dobře využívat potravní nabídky i jinak výhodných stanovišť. Množství zvěře stanovují normované stavy. Podle bonity každé honitby je stanoveno, kolik kusů a jakého druhu zvěře by v honitbě mělo být. Abychom věděli, kolik je zvěře, na jaře a na podzim provádíme sčítání. Myslivci se rozejdou po honitbě, každý má určenou část, a počítají zvěř. Z obou údajů vyplývá Plán chovu a lovu, kde se zvěř rozlišuje ještě na samčí, samičí a mláďata, případně podle věkových tříd. Normovaný stav musí být zachován, když není, není také co lovit, co je navíc je určeno k lovu, přednostně zvěř slabá, nemocná, poraněná a z hlediska chovu nevhodná, ale tato část se ponižuje o to, co nám posekají v polích a co srazí auta na silnici. A pak zjistíte, že s lovem to nebude až tak divoké. Na vše přitom dohlíží orgány státní správy myslivosti.
* Co byste vzkázal návštěvníkům lesa?
Aby se v lese chovali, jako na návštěvě a nesnažili se zachraňovat domněle opuštěná mláďata. Buďme ohleduplní, žijeme na území zvěře, ne naopak, jak se mnozí z nás domnívají.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.