Brněnští vědci odhalují záhady genetiky zvířat (ct24.cz)

Analýza DNA už není výsadou jen světa lidí. Jak daleko dokáže putovat tatranský kamzík? Patřila krev v Rakousku upytlačeného zvířete chráněnému druhu? Na všechny tyto otázky najdou odpovědi vědci z laboratoří populační biologie. Vodítkem jsou jim právě testy DNA. "Jsme schopni například identifikovat jedince z nepatrných vzorků tkání. Vyizolujeme jeho DNA a určíme tak jednotlivé jedince toho daného druhu," vysvětluje Josef Bryja z Oddělení populační biologie.

Ve výše uváděných příkladech tak vědci třeba zjistili, že Kamzík tatranský dokáže přes horské průsmyky projít i do nízkých Tater a spářit se tam s jinými druhy. To se dříve považovalo za nepravděpodobné. Pytlák v Rakousku se zase mohl marně bránit, že zabil pouze kunu, rozbor DNA z krve zvířete ho usvědčil. Políčil si na chráněnou vydru.

V laboratořích ve Studenci například padlo i konečné slovo o diskutovaném pohlaví gorilího mláděte z pražské zoo. Hromádka trusu stačila na jasný verdikt - Moja je opičí holka. Stejně jednoduše jde zjistit i to, který myší druh je odolnější vůči nemocem. "My zjistíme, že ta myš je parazitovaná, nebo není parazitovaná, a pak se podíváme na geny. Zjistíme, která z těch variant může být jakoby prospěšná pro ten imunitní systém a která ne. Samozřejmě všechno, co se dělá na myších, může být potom aplikováno třeba i v lidské genetice," říká Petra Dufková ze stejného pracoviště.

V laboratořích populační biologie plánují do budoucna také zřídit genobanku ohrožených druhů. Ta umožní zkoumat, jak se snižování stavu některých zvířat projevuje na pestrosti ohroženého druhu. I tímto projektem potvrdí laboratoře akademie věd svou pozici evropské špičky ve výzkumu zvířecí genetiky