Odborníci na vydry pomohli rakouským úřadům (Mladá fronta DNES)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Scéna jako z amerického kriminálního seriálu. Policisté odebírají z kaluže krve vzorky DNA a odesílají je do stovky kilometrů vzdálené laboratoře k vyhodnocení odborníkům. Tělo oběti totiž z místa činu záhadně zmizelo a analýza je jediný způsob, jak zjistit její totožnost. Po pár hodinách je identita známa. Obětí střelce se stal vydří samec.
Popisovaný případ se odehrál v polovině června v rakouském Jennersdorfu ve Spolkové republice Burgerland. Ovšem pouze díky odborníkům z Ústavu biologie obratlovců brněnské Akademie věd se podařilo zabití přísně chráněné vydry prokázat. O případu informoval rakouský deník Kurier.
Při procházce po chráněné oblasti údolí řeky Raab zahlédl ochránce přírody Martin Neubauer lovce střílejícího po vydře. Neubauer střelce dostihl a žádal od něj vysvětlení. Ten ovšem tvrdil, že se nejedná o vydru, ale o kunu.
Neubauer proto běžel kontaktovat policii.
Když se ale na místo se strážci zákona vrátil, byla mrtvola zvířete pryč. "Zřejmě využil čas a zvíře někam schoval," řekl Neubauer Kurieru.
Viníkovi by se zřejmě nic nepodařilo prokázat. Ochránci ale odebrali z kaluže krve vzorky a poslali je na analýzu do Brna.
"Dříve jsme už s rakouskými odborníky spolupracovali, takže jsme se znali. Pokud vím, tak u nich žádné středisko, kde by se dělaly analýzy DNA vyder, není. Forenzní genetika u zvířat není totiž ještě příliš běžná," vysvětlila Petra Hájková z Akademie věd, která test DNA provedla. Podle ní je další laboratoř s podobným zaměřením až v Itálii.
"Rakušané vzorek po odběru vozili ještě celý den autem a až večer se dostal do mrazáku. Měla jsem proto trochu obavy, jestli bude možné analýzu udělat. Máme tady ale už zkušenosti s analýzou z trusu a tkáně, takže se to nakonec podařilo," vysvětlila Hájková. Z analýzy nakonec vyplynulo, že zastřeleným zvířetem byl opravdu chráněný druh. Vědci informovali o výsledcích rakouské úřady, provinilému lovci tak nyní hrozí trestní řízení a vyhazov z mysliveckého svazu.
Případ, kdy se za pomoci mezinárodní spolupráce podařilo pachatelovu vinu prokázat, je bohužel ojedinělý. Vydra se totiž živí rybami, a mnozí rybníkáři ji tak vnímají jako škodnou. Podle Hájkové používá většina pytláků v České republice železné pasti, a málokdy se je tak podaří vypátrat. "Existuje sice zákon o náhradě škody, ale to je pro některé lidi moc komplikované, a tak raději volí ilegální cestu," dodala Hájková.