Škody na zvěři a sklizňové práce letních měsíců (Mělnický deník)

Postupně kombajny sklízí ozimé ječmeny, řepku, ozimou pšenici a v teplejších regionech i sladovnický ječmen. Pole poskytující pro zvěř dostatek klidových a potravních možností se rázem po přejezdu kombajnu a podmítače mění na potravní poušť, bez zdroje potravy, bez krytu i vody pro zvěř. To přináší obrovské ztráty na škody na zvěři.
Moderní výkonné kombajny mají vysokou pojezdou rychlost. Žací lišty kombajnů mají záběr až 9 metrů, zvěř reaguje přimáčknutím k zemi a na to doplácí svým životem. Mnoho zvěře zahyne i při sběru slámy. Drobná zvěř se cítí pod řádkem slámy v bezpečí. Ve skutečnosti je to past, protože rychle jedoucí sběrací ústrojí lisu nebo sběracího vozu nedá zvěři žádnou šanci.
Při druhé seči pícnin a luk již zvěře hyne méně, protože druhá seč je nižší a zvěř raději unikne do bezpečí lesa. Přesto před kosením objemnějších porostů vojtěšky by měli myslivci zorganizovat vyhnání zvěře s pomocí lovecky upotřebitelných psů.
Mnohdy mechanizace sklízí plochu od okrajů ke středu, což je špatně a nedává možnost zvěři častěji se vyskytující na okrajích pozemku uniknout. Při sečení od okrajů a vysoké pojezdové rychlosti žačích strojů zvěř vyskytující se na sečené louce prakticky nemá šanci, aby se všechna bez úhony dostala do bezpečí a dojde k masakru, který je škodou jak pro zvěř, tak pro kvalitu sklizené píce.
Plašiče zvěře jsou sice povinnou výbavou sklizečů píce, avšak ve většině případů tato povinnost není dodržována. Proto zůstává nejúčinnější metodou zabránění škod na zvěři vyhánění zvěře z porostů před sečením přímo myslivci s pomocí lovecky upotřebitelných psů. Uživatelé pozemků by měli informovat myslivce o plánované sklizni pícnin, aby mohli zajistit projití porostů a vyhnání zvěře za pomoci lovecky upotřebitelného psa, který dokáže bez problémů nalézt i čerstvě nakladená mláďata, která následně myslivec dopraví zabalené v chomáči trávy do bezpečí.
Tímto způsobem lze zachránit i snůšky na zemi hnízdících ptáků, které by jinak sklizňová technika zničila. Protože po přemístění hnízda nemusí dojít k úspěšnému obnovení hnízdění, je lépe vajíčka z nalezených hnízd umístnit do líhní a kuřata následně odchovat a zpětně vypustit do honitby.
Uživatel pozemku by měl těsně po vyhnání zvěře zahájit sklizeň a to vždy směrem od středu k okrajům, aby zbylá zvěř měla šanci uniknout do bezpečí.
Žně mají i predátoři protože zvěř po sklizni nemá tolik možností úkrytu a zvláště drobná zvěř zažívá v tomto období citelné ztráty.

Srnčí říje
K hlavním událostem v druhé poloviny července patří srnčí říje. Srnci již od konce jara srdnatě hájí své teritorium a pravidelně obchází hranice a zanechávají pobytové stopy, jako je hrabánkování a strouhání. Na přítomnost soka i člověka reagují silným bekavým zvukem, se který můžeme zaslechnout prakticky kdekoliv v přírodě. Pokud zjistí srnec vetřelce (slabšího srnce) ve svém teritoriu, okamžitě o vyžene za hranice svého území.
V této souvislosti je nutno upozornit řidiče, že v tomto období je zvýšená aktivita srnčí zvěře a zvyšuje se možnost nenadálého vběhnutí zvěře do vozovky. Řidiči jedoucí vyšší rychlostí prakticky nemají možnost zabránit střetu se zvěří, proto je na místě dodržovat přiměřenou rychlost a svou ostražitost zvýšit zvláště v lesních úsecích a v místech, kde je silnice lemovaná keři či vysokou travou.

Lovit se musí bezpečně
Červenec je dobou dovolených, a proto musí myslivci dodržovat všechny zásady bezpečnosti při lovu, zejména za snížené viditelnosti - večer a brzy ráno.
Nejen s houbaři, ale dnes i s cyklisty, se můžeme v honitbách setkat na nejneuvěřitelnějších místech a v době, která někdy překvapí. Myslivce by již neměl zaskočit pohled na houbaře procházející temnou lesní houštinou za prvního ranního rozbřesku i za večerního soumraku, kdy jsou podmínky pro sběr hub silně omezeny faktem, že není nic vidět. Houbaření je vášeň, při která nedá lidem spát a je nutné s tím počítat.
Myslivci loví černou zvěř, která se postupně stěhuje na žír do dozrávajících obilovin, kde může činit nemalé škody. Přednostně se loví lončáci. V noci se zásadně neloví samotné kusy. Je lépe lovit "z tlupy". Jednak je lepší srovnání velikosti, měsíční světlo totiž klame, a jednak jde o jistotu, že se opravdu jedná o tlupu divočáků. Každou ránu je nutno důkladně zvážit, mnoha zbrklým lovcům se rána mnohokrát nevyplatila!
Při noční čekané je nutno si s ostatními myslivci domluvit signály, např. baterkou nebo mobilem.
K posedu se ke kamarádovi přibližovat pouze se svítící baterkou. Je povinností každého myslivce jakýmkoliv způsobem mít přehled o kolezích v honitbě. Každý myslivec před vstupem do honitby upozorní mysliveckého hospodáře, který lov koordinuje a má přehled, kdo a kde je v honitbě a tedy může upozornit myslivce na přítomnost ostatních.