Skřivánčí zrcátka (Zemědělec)

Jedná se o tzv. skřivánčí zrcátka, loveckou past určenou k chytání skřivanů. V českých zemích se zrcátka pocházející z jihovýchodní Evropy nikdy příliš nerozšířila. Čeští ptáčníci používali spíše skřivánčí příkrajník (obdélníkovitá jemná síť), humenec (dvoukřídlá překlápěcí síť) anebo tenátka (nízká trojitá síť). Skřivani, jak dokládá například barokní učenec Bohuslav Balbín, byli v minulosti intenzivně loveni, jelikož byli pokládáni za vynikající pochoutku.
Skřivánčí zrcátko se nasadilo na hrot kolíku a šňůrou se roztočilo. Jindy se zrcátko pouze zavěsilo tak, aby s ním lehce pohyboval vítr. Odlesk zrcátek přivábil letící skřivany, kteří je patrně považovali za třpyt vody. Ptáčník následně přivábené skřivany chytal do sítí nebo na lepové proutky. Pomocí zrcátka bylo údajně možné nachytat až osm kop skřivanů denně.
Ohradské exempláře pocházejí patrně z přelomu 18. a 19. století, jejich původ není znám, do sbírek se dostaly ještě za éry schwarzenberského muzea. Dřevěné korpusy (jeden tvaru půlměsíce, druhý komolého jehlanu) jsou pokryty desítkami kulatých nebo čtvercových zrcátek různých velikostí (asi od 1 do 5 cm). Celková délka této svérázné pasti je asi 30 cm.