Přihlásit

Koridory pro velké šelmy mizí (Moravskoslezský deník)

  • Kategorie: Zpravy z oboru myslivost

Míst, kudy mohou velké šelmy putovat mezi jednotlivými pohořími na Valašsku, je stále méně. Ve své studii to tvrdí členové Hnutí Duha, kteří takzvané migrační koridory v regionu mapovali. Na vině je podle nich zejména neuvážená zástavba ve volné krajině.
Ekologové vycházeli při průzkumu z dostupných mapových podkladů a terénního šetření. Spolupracovali také s některými mysliveckými sdruženími. Vytipovali osmnáct míst vhodných pro migraci zvířat, která protínají údolí mezi Vsetínskými vrchy, Javorníky, Vizovickou vrchovinou a Bílými Karpaty. "Jedná se o poslední dosud nezastavěné pruhy krajiny, většinou mezi dvěma obcemi nebo jejich částmi. Jsou důležité pro přesuny velkých šelem a dalších větších savců," přiblížil Milan Kutal z Hnutí Duha.
Největší význam mají koridory podle ekologů pro vlky, rysy a medvědy. "Tato zvířata totiž obývají stovky kilometrů čtverečních a musí proto překonávat množství lidmi vytvořených bariér," přiblížil Kutal.
Při terénním průzkumu osmnácti vytipovaných migračních cest ochránci zjistili, že rovná polovina z nich je v současné době pro přesuny velkých savců, ale i drobnějších živočichů nenávratně ztracena nebo jen stěží průchodná. "Na vině je právě výrazné omezení jejich šířky výstavbou domů a oplocováním pozemků," doplnil Michal Bojda z Hnutí Duha Valašsko. Zdůraznil, že koridor pro velké savce musí být široký nejméně dvě stě až tři sta metrů. Trasy, které už této podmínce nevyhovují, se podle Bojdy nacházejí například v Karolince, mezi Halenkovem a Novým Hrozenkovem či Valašskou Polankou a Leskovcem. Podobný osud může podle ekologů potkat i posledních devět funkčních migračních zón. "Pokud obce ve svých územních plánech nebudou respektovat migrační trasy, může to mít negativní vliv na celou populaci vzácných a chráněných zvířat," zdůraznil ekolog.
Mezi obce, které se do tras pro putování zvěře rozhodly nezasahovat, patří například Hovězí. "Územní plán jsme naposledy měnili před dvěma lety a koridor jsme respektovali. Také při současné chystané změně do něj nezasáhneme," ubezpečil starosta obce Antonín Koňařík.
V územních plánech valašských obcí jsou také dvě zóny, které mají statut nadregionálního biokoridoru. Jeden je mezi Střelnou a státní hranicí se Slovenskem a druhý v Lidečku, místní části Lomensko. O posledně jmenované lokalitě se ještě nedávno vedla živá diskuze mezi zastupiteli Lidečka, místními obyvateli i ochránci přírody. V Lomensku byla totiž v plánu průmyslová zóna. Starosta Lidečka Vojtěch Ryza už ale dříve zdůraznil, že vedení obce na této zóně netrvá. "Chceme se s ochránci přírody spíše dohodnout na možnosti rozšíření již existující a povolené průmyslové zóny Katrůch," uvedl předčasem Ryza.

 

Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.