Komáří teror: zvykejme si (Týden)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Vinny jsou nejen povodně, ale i tápající úřady a žalostná prevence. "Jako má každá vesnice hasiče, potřebuje i styčného ,komářího' důstojníka," navrhuje přírodovědec Oldřich Šebesta.
Na sídlišti u řeky Moravy v Kroměříži stojí červená dodávka pomalovaná šváby, potkany, mravenci a komáry. Záhadný přístroj postavený v zadních dveřích vozu připomíná dělo. "Igeba," prozrazuje název zařízení Libor Škurek z posádky auta. Pak si navlékne ochranný oblek, nasadí plynovou masku a z hlavně igeby vypustí první oblaka dýmu - smrtícího insekticidu. To už vůz přejíždí ze sídliště do vilové čtvrti, z rozprašovače občas vyšlehnou plameny a náhodní chodci se před čpavým kouřem chrání kapesníky. V Kroměříži právě začíná plošná likvidace komárů.
"Pohroma, na zahradě vydržím sotva pár minut, leda bych si na odhánění komárů pořídil černochy," zavtipkuje Karel Svačina z kroměřížské radnice, který celou operaci řídí. Desinsekční firmu, která právě "plynuje" město, zaplatí radnice z mimořádné krajské dotace, jež souvisí s vyhlášením stavu nebezpečí. "Máme na to dvacet tisíc, ale postřiky musíme opakovat, protože vstanou noví bojovníci," říká rozverně naladěný Svačina. Věří totiž, že večer konečně usedne na terasu, aniž se stane obětí krvežíznivých komářích samiček (samci, jak známo z přírodovědy, člověka nenapadají).
300 komárů za minutu
Invaze komárů nad Moravou je vděčným mediálním tématem. Je to opravdu taková katastrofa, jak se jeví z četby denního tisku v pražských kavárnách?
"V každém případě máme letos na jihu Moravy hodně komárů," odpovídá diplomaticky přírodovědec Oldřich Šebesta z břeclavské pobočky krajské hygienické stanice. Když prý v Hodoníně minutu loví komáry do entomologické síťky, lapí jich dvacet. V jiných obcích je to až šedesát kusů a v lužním porostu na soutoku Dyje s Moravou 300 až 400 komárů. V Jihomoravském kraji je Šebesta jediným státním zaměstnancem, který denně objíždí zaplavená území a sleduje vývoj komářích larev a stavy vylíhnutých dospělých jedinců. A v miskách ve své kanceláři opatruje stovky "sušených" komárů, které si přiváží jako vzorky.
"Podobně se tady komáři přemnožili i loni. Po záplavách v roce 1997 to bylo ještě horší. Myslím, že na abnormální počty komárů si budeme muset prostě zvyknout," tvrdí Šebesta. Pojmu komáří kalamita se zatím brání. Jisté prý je, že patřičné státní orgány (zákonodárci, ministerstva, hygienické stanice, samosprávy) léta spí a jejich prevence proti komárům je žalostná. Vyškolených "komárologů" je minimum. Dokonce i Šebesta byl nadřízenými málem připraven o svou funkci, ale zabránili tomu jihomoravští starostové, pro něž je nenahraditelnou kapacitou. "Na místě určím, jestli lokalitě opravdu hrozí invaze komárů a kdy bude kulminovat. Není ale v mých silách, abych objížděl všechny vesnice," přiznává.
Jako státní zaměstnanec břeclavské pobočky krajské hygienické stanice při- * tom Šebesta nemá nárok na služební auto. "Za komáry vyrážím vlastním vozem," ukazuje svoji zelenou felicii, která už toho ve vodě a bahně očividně dost prožila.
"Nejúčinnější je stříkat komáří larvy," vysvětluje Šebesta. Takzvané biologické larvicidy jsou navíc šetrné k přírodě a neškodí ostatním živočišným druhům. Drtivá většina starostů však žádá zásah, až když lidé úpí pod nálety statisíců dospělých jedinců. "Larev komárů si nevšímají a volají mě, až když se vylíhnou dospělci. A ani potom nevědí, kde je jejich ohnisko," stěžuje si Oldřich Šebesta.
Starostové ho tahají k záplavovým lagunám na polích, přitom komáři se třeba množí v mokrém remízku za fotbalovým hřištěm. Šebesta tak hledáním komárů ztrácí drahocenný čas, už mohl zasahovat v jiné vsi. "Prevence je naprosto podceněna," je přesvědčen. S komáry chce proto vést boj na úrovni veřejných záchranných složek. "Skoro v každé vesnici si hýčkají dobrovolné hasiče, kteří v případě povodní přesně vědí, co mají udělat," srovnává. Stejně by měl fungovat záchranný systém proti komárům. "Vyškolení dobrovolníci v obcích by sledovali, kde všude se množí larvy komárů, a zajistili jejich včasnou likvidaci. Pracovně jim říkám styční komáří důstojníci," vysvětluje Šebesta.
Zápach ze Žatčan
Na Oldřicha Šebestu čekají netrpělivě i v Žatčanech, deset kilometrů jihovýchodně od Brna. "Největší pohroma nás čeká odtud z polí," ukazuje starosta Jaroslav Osička na zatopené řepkové a pšeničné lány těsně za obcí, na která se letos 2. června vylila říčka Litava. Na polích stojí obrovské množství vody a nastupující hnilobné procesy mají na svědomí nesnesitelný puch. Ten ještě prohlubují rozkládající se těla kaprů, kteří uvázli v řepce. "Zrovna tady býval místo řepky rybník, Žatčany proto mají dodnes v obecním znaku ryby," rozvypráví se u lagun velitel místních hasičů Oldřich Tichý. A přidá i starou legendu: "Během bitvy u Slavkova se tady utopilo velké množství napoleonských vojáků a ryby odtud pak nechtěl nikdo jíst. Tak rybníky raději zasypali."
Entomolog Šebesta je ale přesvědčen, že laguna na řepkovém poli komáry nezajímá a názor Žatčanských alespoň na dálku koriguje: "V povodňových lagunách na polích se komárům obvykle vůbec nelíbí." Raději si vybírají zaplavené louky či zatopené staré remízky. Ale ať už komáři v Žatčanech "bydlí" kdekoli, otravný hmyz nedá místním lidem spát. "Večer tleskáme jako blázni," vypráví starosta Osička. Někteří starousedlíci vypadají, jako když si ruce spálili v kopřivách, jsou to ale komáří štípance. Z nejhoršího teď vesnici může zachránit jen postřik chemickými insekticidy. Než k němu dojde, místní se brání alespoň repelenty a pivem. "Ale s pivem jde o zdraví jater," uvažuje starosta Osička nad známou babskou radou, podle níž je vitamin B v pivu vynikajícím odpuzovačem komářích samiček.
Valtická horečka
Přírodovědci Moravského zemského muzea v Brně na odpuzující účinky vitaminu B v pivu příliš nevěří. "To už bude účinnější užívat riboflavin čili vitamin B2," přemítá entomolog Igor Malenovský. "Na bazalku na okně také nevěřím," odmítá další zaručený recept jeho starší kolega, entomolog ve výslužbě Pavel Lauterer.
Na pracovním stole je vyložena muzejní sbírka komárů. Na špendlících jsou napíchnuti i místní zástupci rodu Anopheles, který jako jediný na světě přenáší malárii a může to teoreticky činit i v tuzemsku (viz Malárii Morava pamatuje). "Komár obtížný čili Culex pipiens molestus," ukazuje Lauterer na další pidipreparát, pro laika ničím se nelišící od ostatních komárů. Je to nepříjemně otravný druh, který přežívá v lidských obydlích a způsobuje domácí komáří kalamity i v zimních měsících. V další sbírkové krabici jsou uloženy "ostatky" komárů pisklavých (Culex pipiens), u samiček byl na jižní Moravě izolován virus West Nile, který vyvolává nebezpečnou západonilskou horečku. Po povodních v roce 1997 bylo v tělech 11 334 komárů z Břeclavska izolováno i šest kmenů viru Ťahyňa, jenž způsobuje valtickou horečku; vesměs šlo o těla komára záplavového (Aedes vexans). Dospělí na Břeclavsku sice horečce snadno odolávají, na turistech, kteří putují Podyjím, se však může projevit podobnými příznaky jako náhlá chřipka.
K smrti štvaná zvěř
V Moravské Nové Vsi žije dvaašedesátiletý Břetislav Hřebačka. Obec leží v komáry nejohroženější oblasti republiky, v lužním cípu mezi Hodonínem a Břeclaví. "Teď tady zrovna nastříkali insekticidy, pár dní to snad bude lepší. Předtím stačilo vyjít ven a za půl minuty si přejet dlaní odkrytou ruku. Patnáct komárů v pěsti bylo jistých," dušuje se Hřebačka, jinak též místopředseda mysliveckého spolku, jehož honitby se rozkládají právě ve zdejších lužních lesích.
"Jsem dost zneklidněn, jak to v lesích dopadne. Zatím jsou zaplavené a nedostanu se dovnitř," vysvětluje. Přemnoženým hejnům komárů totiž neumí čelit hlavně zdejší mladá srnčí a daňčí zvěř, jíž komáři zákeřně napadají měkké prokrvené paroží; zvěř vystresovanou svými útoky pak časem uštvou k smrti.
Zprávy o komáří kalamitě lekají i turisty, proto správci vyhlášeného novogotického zámku v Lednici ujišťují, že "přes den to celkem jde", což přímo z Lednicko-valtického areálu potvrzuje i TÝDEN. Mediální zájem o komáry se přitom soustřeďuje jen do povodí Moravy, jenže miliardy komárů ohrožují i průmyslové Slezsko, kde se během května a června dvakrát rozlily řeky v povodí Odry. Bohumínské železárny, dětmarovická elektrárna a karvinské šachty ovšem nejsou zdaleka tak lákavým turistickým cílem jako Podyjí.
Body před volbami
Proti likvidaci komářích larev larvicidy nikdo neprotestuje. Plošné rozprašování insekticidů se však nelíbí hlavně ochráncům přírody. "Starostové ho rádi prosazují, někdy i s mediální parádou. Mně se takové hromadné vraždění příčí," přemítá nad zprávami z tisku entomolog Lauterer. Ušetřit občany svědících boláků na kůži totiž může před komunálními volbami přinést cenné body.
"Insekticidy vyhubí všechen hmyz, i ten užitečný - včetně pavouků a včel," říká Hana Kovaříková z olomoucké pobočky ekologického hnutí DUHA, vyučená včelařka. V Karviné už jeden včelař po desinsekci přišel o celé včelstvo. Kovaříková nicméně soucítí i s pobodanými lidmi a emotivně popisuje komáří kalamitu v Horkách nad Moravou, kde žijí její příbuzní. "Každý večer padesát komárů v ložnici, to je tam teď normální," líčí.
Vedoucí oddělení ochrany přírody CHKO Litovelské Pomoraví Václav Polášek lituje, že před insekticidy je ze zákona chráněno jen první a druhé pásmo chráněné oblasti, jinde už obce mohou naprášit "chemii". "Letos je to opravdu mimořádný stav. Dvakrát povodně, pak teplé počasí, to jsou pro komáry ideální podmínky," říká Polášek. Ani on však nechce vyslovit, že letos prožívá Morava výjimečnou komáří kalamitu. "V roce 1997 to bylo o řád vyšší," spíše lehce zpochybní rozsah letošní invaze.
Dvaašedesátiletý pan Hřebačka si vybavuje dětství i mládí, kdy repelenty ani elektrické odpuzovače zkrátka neexistovaly. A to některé roky nalétávaly na Břeclavsko stejné hordy hmyzu jako letos: "Tady na Břeclavsku jsme si na komáry vlastně zvykli a nějaké to štípnutí nám tolik nevadí."
Na sídlišti u řeky Moravy v Kroměříži stojí červená dodávka pomalovaná šváby, potkany, mravenci a komáry. Záhadný přístroj postavený v zadních dveřích vozu připomíná dělo. "Igeba," prozrazuje název zařízení Libor Škurek z posádky auta. Pak si navlékne ochranný oblek, nasadí plynovou masku a z hlavně igeby vypustí první oblaka dýmu - smrtícího insekticidu. To už vůz přejíždí ze sídliště do vilové čtvrti, z rozprašovače občas vyšlehnou plameny a náhodní chodci se před čpavým kouřem chrání kapesníky. V Kroměříži právě začíná plošná likvidace komárů.
"Pohroma, na zahradě vydržím sotva pár minut, leda bych si na odhánění komárů pořídil černochy," zavtipkuje Karel Svačina z kroměřížské radnice, který celou operaci řídí. Desinsekční firmu, která právě "plynuje" město, zaplatí radnice z mimořádné krajské dotace, jež souvisí s vyhlášením stavu nebezpečí. "Máme na to dvacet tisíc, ale postřiky musíme opakovat, protože vstanou noví bojovníci," říká rozverně naladěný Svačina. Věří totiž, že večer konečně usedne na terasu, aniž se stane obětí krvežíznivých komářích samiček (samci, jak známo z přírodovědy, člověka nenapadají).
300 komárů za minutu
Invaze komárů nad Moravou je vděčným mediálním tématem. Je to opravdu taková katastrofa, jak se jeví z četby denního tisku v pražských kavárnách?
"V každém případě máme letos na jihu Moravy hodně komárů," odpovídá diplomaticky přírodovědec Oldřich Šebesta z břeclavské pobočky krajské hygienické stanice. Když prý v Hodoníně minutu loví komáry do entomologické síťky, lapí jich dvacet. V jiných obcích je to až šedesát kusů a v lužním porostu na soutoku Dyje s Moravou 300 až 400 komárů. V Jihomoravském kraji je Šebesta jediným státním zaměstnancem, který denně objíždí zaplavená území a sleduje vývoj komářích larev a stavy vylíhnutých dospělých jedinců. A v miskách ve své kanceláři opatruje stovky "sušených" komárů, které si přiváží jako vzorky.
"Podobně se tady komáři přemnožili i loni. Po záplavách v roce 1997 to bylo ještě horší. Myslím, že na abnormální počty komárů si budeme muset prostě zvyknout," tvrdí Šebesta. Pojmu komáří kalamita se zatím brání. Jisté prý je, že patřičné státní orgány (zákonodárci, ministerstva, hygienické stanice, samosprávy) léta spí a jejich prevence proti komárům je žalostná. Vyškolených "komárologů" je minimum. Dokonce i Šebesta byl nadřízenými málem připraven o svou funkci, ale zabránili tomu jihomoravští starostové, pro něž je nenahraditelnou kapacitou. "Na místě určím, jestli lokalitě opravdu hrozí invaze komárů a kdy bude kulminovat. Není ale v mých silách, abych objížděl všechny vesnice," přiznává.
Jako státní zaměstnanec břeclavské pobočky krajské hygienické stanice při- * tom Šebesta nemá nárok na služební auto. "Za komáry vyrážím vlastním vozem," ukazuje svoji zelenou felicii, která už toho ve vodě a bahně očividně dost prožila.
"Nejúčinnější je stříkat komáří larvy," vysvětluje Šebesta. Takzvané biologické larvicidy jsou navíc šetrné k přírodě a neškodí ostatním živočišným druhům. Drtivá většina starostů však žádá zásah, až když lidé úpí pod nálety statisíců dospělých jedinců. "Larev komárů si nevšímají a volají mě, až když se vylíhnou dospělci. A ani potom nevědí, kde je jejich ohnisko," stěžuje si Oldřich Šebesta.
Starostové ho tahají k záplavovým lagunám na polích, přitom komáři se třeba množí v mokrém remízku za fotbalovým hřištěm. Šebesta tak hledáním komárů ztrácí drahocenný čas, už mohl zasahovat v jiné vsi. "Prevence je naprosto podceněna," je přesvědčen. S komáry chce proto vést boj na úrovni veřejných záchranných složek. "Skoro v každé vesnici si hýčkají dobrovolné hasiče, kteří v případě povodní přesně vědí, co mají udělat," srovnává. Stejně by měl fungovat záchranný systém proti komárům. "Vyškolení dobrovolníci v obcích by sledovali, kde všude se množí larvy komárů, a zajistili jejich včasnou likvidaci. Pracovně jim říkám styční komáří důstojníci," vysvětluje Šebesta.
Zápach ze Žatčan
Na Oldřicha Šebestu čekají netrpělivě i v Žatčanech, deset kilometrů jihovýchodně od Brna. "Největší pohroma nás čeká odtud z polí," ukazuje starosta Jaroslav Osička na zatopené řepkové a pšeničné lány těsně za obcí, na která se letos 2. června vylila říčka Litava. Na polích stojí obrovské množství vody a nastupující hnilobné procesy mají na svědomí nesnesitelný puch. Ten ještě prohlubují rozkládající se těla kaprů, kteří uvázli v řepce. "Zrovna tady býval místo řepky rybník, Žatčany proto mají dodnes v obecním znaku ryby," rozvypráví se u lagun velitel místních hasičů Oldřich Tichý. A přidá i starou legendu: "Během bitvy u Slavkova se tady utopilo velké množství napoleonských vojáků a ryby odtud pak nechtěl nikdo jíst. Tak rybníky raději zasypali."
Entomolog Šebesta je ale přesvědčen, že laguna na řepkovém poli komáry nezajímá a názor Žatčanských alespoň na dálku koriguje: "V povodňových lagunách na polích se komárům obvykle vůbec nelíbí." Raději si vybírají zaplavené louky či zatopené staré remízky. Ale ať už komáři v Žatčanech "bydlí" kdekoli, otravný hmyz nedá místním lidem spát. "Večer tleskáme jako blázni," vypráví starosta Osička. Někteří starousedlíci vypadají, jako když si ruce spálili v kopřivách, jsou to ale komáří štípance. Z nejhoršího teď vesnici může zachránit jen postřik chemickými insekticidy. Než k němu dojde, místní se brání alespoň repelenty a pivem. "Ale s pivem jde o zdraví jater," uvažuje starosta Osička nad známou babskou radou, podle níž je vitamin B v pivu vynikajícím odpuzovačem komářích samiček.
Valtická horečka
Přírodovědci Moravského zemského muzea v Brně na odpuzující účinky vitaminu B v pivu příliš nevěří. "To už bude účinnější užívat riboflavin čili vitamin B2," přemítá entomolog Igor Malenovský. "Na bazalku na okně také nevěřím," odmítá další zaručený recept jeho starší kolega, entomolog ve výslužbě Pavel Lauterer.
Na pracovním stole je vyložena muzejní sbírka komárů. Na špendlících jsou napíchnuti i místní zástupci rodu Anopheles, který jako jediný na světě přenáší malárii a může to teoreticky činit i v tuzemsku (viz Malárii Morava pamatuje). "Komár obtížný čili Culex pipiens molestus," ukazuje Lauterer na další pidipreparát, pro laika ničím se nelišící od ostatních komárů. Je to nepříjemně otravný druh, který přežívá v lidských obydlích a způsobuje domácí komáří kalamity i v zimních měsících. V další sbírkové krabici jsou uloženy "ostatky" komárů pisklavých (Culex pipiens), u samiček byl na jižní Moravě izolován virus West Nile, který vyvolává nebezpečnou západonilskou horečku. Po povodních v roce 1997 bylo v tělech 11 334 komárů z Břeclavska izolováno i šest kmenů viru Ťahyňa, jenž způsobuje valtickou horečku; vesměs šlo o těla komára záplavového (Aedes vexans). Dospělí na Břeclavsku sice horečce snadno odolávají, na turistech, kteří putují Podyjím, se však může projevit podobnými příznaky jako náhlá chřipka.
K smrti štvaná zvěř
V Moravské Nové Vsi žije dvaašedesátiletý Břetislav Hřebačka. Obec leží v komáry nejohroženější oblasti republiky, v lužním cípu mezi Hodonínem a Břeclaví. "Teď tady zrovna nastříkali insekticidy, pár dní to snad bude lepší. Předtím stačilo vyjít ven a za půl minuty si přejet dlaní odkrytou ruku. Patnáct komárů v pěsti bylo jistých," dušuje se Hřebačka, jinak též místopředseda mysliveckého spolku, jehož honitby se rozkládají právě ve zdejších lužních lesích.
"Jsem dost zneklidněn, jak to v lesích dopadne. Zatím jsou zaplavené a nedostanu se dovnitř," vysvětluje. Přemnoženým hejnům komárů totiž neumí čelit hlavně zdejší mladá srnčí a daňčí zvěř, jíž komáři zákeřně napadají měkké prokrvené paroží; zvěř vystresovanou svými útoky pak časem uštvou k smrti.
Zprávy o komáří kalamitě lekají i turisty, proto správci vyhlášeného novogotického zámku v Lednici ujišťují, že "přes den to celkem jde", což přímo z Lednicko-valtického areálu potvrzuje i TÝDEN. Mediální zájem o komáry se přitom soustřeďuje jen do povodí Moravy, jenže miliardy komárů ohrožují i průmyslové Slezsko, kde se během května a června dvakrát rozlily řeky v povodí Odry. Bohumínské železárny, dětmarovická elektrárna a karvinské šachty ovšem nejsou zdaleka tak lákavým turistickým cílem jako Podyjí.
Body před volbami
Proti likvidaci komářích larev larvicidy nikdo neprotestuje. Plošné rozprašování insekticidů se však nelíbí hlavně ochráncům přírody. "Starostové ho rádi prosazují, někdy i s mediální parádou. Mně se takové hromadné vraždění příčí," přemítá nad zprávami z tisku entomolog Lauterer. Ušetřit občany svědících boláků na kůži totiž může před komunálními volbami přinést cenné body.
"Insekticidy vyhubí všechen hmyz, i ten užitečný - včetně pavouků a včel," říká Hana Kovaříková z olomoucké pobočky ekologického hnutí DUHA, vyučená včelařka. V Karviné už jeden včelař po desinsekci přišel o celé včelstvo. Kovaříková nicméně soucítí i s pobodanými lidmi a emotivně popisuje komáří kalamitu v Horkách nad Moravou, kde žijí její příbuzní. "Každý večer padesát komárů v ložnici, to je tam teď normální," líčí.
Vedoucí oddělení ochrany přírody CHKO Litovelské Pomoraví Václav Polášek lituje, že před insekticidy je ze zákona chráněno jen první a druhé pásmo chráněné oblasti, jinde už obce mohou naprášit "chemii". "Letos je to opravdu mimořádný stav. Dvakrát povodně, pak teplé počasí, to jsou pro komáry ideální podmínky," říká Polášek. Ani on však nechce vyslovit, že letos prožívá Morava výjimečnou komáří kalamitu. "V roce 1997 to bylo o řád vyšší," spíše lehce zpochybní rozsah letošní invaze.
Dvaašedesátiletý pan Hřebačka si vybavuje dětství i mládí, kdy repelenty ani elektrické odpuzovače zkrátka neexistovaly. A to některé roky nalétávaly na Břeclavsko stejné hordy hmyzu jako letos: "Tady na Břeclavsku jsme si na komáry vlastně zvykli a nějaké to štípnutí nám tolik nevadí."
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.