Myslivci radí, jak se chovat v přírodě (Jičínský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Blíží se doba dovolených a školních prázdnin. Část občanů odjede na dovolenou do zahraničí, ale velká část zůstává doma, když tráví dovolenou na svých chatách, chalupách na venkově, u svých rodičů nebo známých a na rodinných rekreacích v tuzemsku.
Velmi často musí s sebou vzít svoje domácí mazlíčky -pejsky a kočičky. Jednak nejde nechat je doma, ale hlavně proto, že i jim chtějí dopřát řádného pohybu a volnosti v přírodě. A tak je třeba si z opakovat některá pravidla, která je nutné dodržovat k všeobecnému pořádku, ale i proto, aby nedocházelo k porušování zákonů. Každý takový majitel musí především dbát na to, aby nedocházelo k znečišťování okolí. Není rozdíl v požadavcích na pořádek mezi městem a venkovem.
Také je třeba dbát na bezpečnost těchto zvířat při jejich pobíhání v blízkosti veřejných komunikací. Nedělejte starost sobě ani uživatelům silnic, kteří často nemohou srážkám s volně se pohybující zvěří zabránit. A myslete i na to, aby nedocházelo k ohrožování dětí i dospělých. Ti, kteří umožňují svým psíkům volnost, musí vědět, kdy a kde může pes pobíhat volně a kde musí být na vodítku. Musí vědět, kdy je nutné, aby pes měl náhubek, že vodítko je třeba mít dostatečně pevné a že jeho délka musí odpovídat situaci a místu, kde se pohybuje. Nesmí ani zapomínat, že velkého psa nemůže provázet dítě, které nemá sílu v kritické chvíli jej zvládnout.
Když se při své vycházce dostaneme do oblastí zákonem uznaných honebních pozemků, musíme si to uvědomit, protože vstupujeme do teritorií volně žijící zvěře. Zvěř je obnovitelným majetkem státu. Je chráněna zákonem, a to hlavně proto, že má své nároky na život na svobodě a v bezpečí. O zvěř se ve většině případů starají vaši spoluobčané - myslivci. Těmi se stávají teprve po prokázání svých znalostí o přírodě a o životě volně žijící zvěře všech druhů při zkouškách z myslivosti. Myslivec musí vědět, jak zajistit dobrý zdravotní stav zvěře, a zvláštní péči jí musí věnovat v době jejího strádání v zimním období, ale i v létě -při živelných pohromách jako jsou povodně nebo kalamity způsobené větrem.
Nyní nastal červen, který je měsícem myslivosti, a to zvláště proto, že v tomto měsíci se rodí nejvíce mláďat a následující letní měsíce jsou nejbohatší na potravu pro zvěř.
Proto vás všechny, kteří jdete do přírody jen tak procházkou se svými mazlíčky nebo za relaxací či sportem, prosíme: Uvědomte si nutnou ohleduplnost k těm, kteří k přírodě neoddělitelně patří; oni ji dotvářejí a nemají možnost si vybrat, kde budou žít. Nemohou si určovat, kdy a kam se mají vydat za potravou, nerozhodují se, kdy a kde vyvedou svá mláďata. To jsou situace určené přírodou. Nesahejte prosím na mláďata a nedovolte to ani svým dětem! Ani nenechte vašeho psa, aby mláďata očichával. Mládě, na které sáhnete, odsoudíte k smrti, v lepším případě k životu v zajetí. Když jen trošku budete na tyto věci myslet a budete mít svoje psí svěřence pod kontrolou, nic vám ze strany myslivců nehrozí. Zákon o myslivosti na vás a vaše miláčky nezapomněl.
Každý myslivec ví, že pouze myslivecká stráž nebo myslivecký hospodář může zakročit proti toulavému psovi nebo kočce. A to jen za podmínky, že pes je bez dohledu majitele nebo neovladatelný, prokazatelně pronásleduje zvěř; musí být vzdálen nejméně 200 metrů od trvale obydleného stavení, nebo je-li pozemek oplocen, tak 200 metrů od tohoto oplocení. Myslivec ví, že nesmí ohrozit psa ovčáckého, loveckého, slepeckého a záchranářského, psa ve zdravotní službě nebo psa policejního. Výsledkem vzájemného pochopení obou stran by měl být společný a jediný zájem, a to ochrana volně žijící zvěře. Svoje procházky ukončeme, pokud je to možné, vždy před západem slunce, když je ještě dobře vidět, a své mazlíčky přivolávejme (jsou-li vzdáleni) tak, aby se o vás vědělo. Nechoďme ani nejezděme na kolech zbytečně volnou přírodou, ale po vyznačených turistických a cyklistických stezkách.
Dostanete-li se cestou k mysliveckým posedům, vylezte opatrně nahoru a v tichém rozjímání se rozhlédněte po té kráse naší přírody, která je všude kolem nás. Pak možná snadněji pochopíte, proč to ten myslivec všechno dělá.
Pokud se budeme všichni v přírodě chovat dobře, stane se příroda cílem našeho odpočinku a všichni budeme spokojeni. A nezapomeňme se na svých cestách vždy pozdravit, i když se neznáme. Vždyť tam venku jsme všichni přátelé.
Všem přátelům přírody a české myslivosti přejí krásné nastávající letní dny
Myslivci - členové Okresního mysliveckého spolku v Jičíně
Velmi často musí s sebou vzít svoje domácí mazlíčky -pejsky a kočičky. Jednak nejde nechat je doma, ale hlavně proto, že i jim chtějí dopřát řádného pohybu a volnosti v přírodě. A tak je třeba si z opakovat některá pravidla, která je nutné dodržovat k všeobecnému pořádku, ale i proto, aby nedocházelo k porušování zákonů. Každý takový majitel musí především dbát na to, aby nedocházelo k znečišťování okolí. Není rozdíl v požadavcích na pořádek mezi městem a venkovem.
Také je třeba dbát na bezpečnost těchto zvířat při jejich pobíhání v blízkosti veřejných komunikací. Nedělejte starost sobě ani uživatelům silnic, kteří často nemohou srážkám s volně se pohybující zvěří zabránit. A myslete i na to, aby nedocházelo k ohrožování dětí i dospělých. Ti, kteří umožňují svým psíkům volnost, musí vědět, kdy a kde může pes pobíhat volně a kde musí být na vodítku. Musí vědět, kdy je nutné, aby pes měl náhubek, že vodítko je třeba mít dostatečně pevné a že jeho délka musí odpovídat situaci a místu, kde se pohybuje. Nesmí ani zapomínat, že velkého psa nemůže provázet dítě, které nemá sílu v kritické chvíli jej zvládnout.
Když se při své vycházce dostaneme do oblastí zákonem uznaných honebních pozemků, musíme si to uvědomit, protože vstupujeme do teritorií volně žijící zvěře. Zvěř je obnovitelným majetkem státu. Je chráněna zákonem, a to hlavně proto, že má své nároky na život na svobodě a v bezpečí. O zvěř se ve většině případů starají vaši spoluobčané - myslivci. Těmi se stávají teprve po prokázání svých znalostí o přírodě a o životě volně žijící zvěře všech druhů při zkouškách z myslivosti. Myslivec musí vědět, jak zajistit dobrý zdravotní stav zvěře, a zvláštní péči jí musí věnovat v době jejího strádání v zimním období, ale i v létě -při živelných pohromách jako jsou povodně nebo kalamity způsobené větrem.
Nyní nastal červen, který je měsícem myslivosti, a to zvláště proto, že v tomto měsíci se rodí nejvíce mláďat a následující letní měsíce jsou nejbohatší na potravu pro zvěř.
Proto vás všechny, kteří jdete do přírody jen tak procházkou se svými mazlíčky nebo za relaxací či sportem, prosíme: Uvědomte si nutnou ohleduplnost k těm, kteří k přírodě neoddělitelně patří; oni ji dotvářejí a nemají možnost si vybrat, kde budou žít. Nemohou si určovat, kdy a kam se mají vydat za potravou, nerozhodují se, kdy a kde vyvedou svá mláďata. To jsou situace určené přírodou. Nesahejte prosím na mláďata a nedovolte to ani svým dětem! Ani nenechte vašeho psa, aby mláďata očichával. Mládě, na které sáhnete, odsoudíte k smrti, v lepším případě k životu v zajetí. Když jen trošku budete na tyto věci myslet a budete mít svoje psí svěřence pod kontrolou, nic vám ze strany myslivců nehrozí. Zákon o myslivosti na vás a vaše miláčky nezapomněl.
Každý myslivec ví, že pouze myslivecká stráž nebo myslivecký hospodář může zakročit proti toulavému psovi nebo kočce. A to jen za podmínky, že pes je bez dohledu majitele nebo neovladatelný, prokazatelně pronásleduje zvěř; musí být vzdálen nejméně 200 metrů od trvale obydleného stavení, nebo je-li pozemek oplocen, tak 200 metrů od tohoto oplocení. Myslivec ví, že nesmí ohrozit psa ovčáckého, loveckého, slepeckého a záchranářského, psa ve zdravotní službě nebo psa policejního. Výsledkem vzájemného pochopení obou stran by měl být společný a jediný zájem, a to ochrana volně žijící zvěře. Svoje procházky ukončeme, pokud je to možné, vždy před západem slunce, když je ještě dobře vidět, a své mazlíčky přivolávejme (jsou-li vzdáleni) tak, aby se o vás vědělo. Nechoďme ani nejezděme na kolech zbytečně volnou přírodou, ale po vyznačených turistických a cyklistických stezkách.
Dostanete-li se cestou k mysliveckým posedům, vylezte opatrně nahoru a v tichém rozjímání se rozhlédněte po té kráse naší přírody, která je všude kolem nás. Pak možná snadněji pochopíte, proč to ten myslivec všechno dělá.
Pokud se budeme všichni v přírodě chovat dobře, stane se příroda cílem našeho odpočinku a všichni budeme spokojeni. A nezapomeňme se na svých cestách vždy pozdravit, i když se neznáme. Vždyť tam venku jsme všichni přátelé.
Všem přátelům přírody a české myslivosti přejí krásné nastávající letní dny
Myslivci - členové Okresního mysliveckého spolku v Jičíně
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.