Motokrosaři ničí přírodu (Kutnohorský deník)

Spatřit můžeme srnčata, kolouchy, mladé zajíčky, bažantí či koroptví kuřata a mláďata většiny našich pěvců.
"Bachyně vodící selata se vyhýbají kontaktu s člověkem, ale při náhodném setkání tvrdě hájí své potomstvo a neopatrnému návštěvníkovi hrozí možnost vážného zranění," upozornil Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty.

Žacím strojům chybí plašiče zvěře
Při sklizni pícnin dochází k masakrům zvěře rychle jedoucí širokozáběrovou technikou. Myslivci po dohodě se zemědělci vyhánějí zvěř před sklizní pícnin a zachraňují jí před jistou smrtí pod rychlými širokozáberovými sklizňovými stroji. K tomu využívají lovecky upotřebitelných psů, kteří dokáží nalézt čerstvě nakladená mláďata i hnízda na zemi hnízdících ptáků. "Většina žacích strojů není vybavena plašiči zvěře, které jsou ze zákona povinnou výbavou. Komunikací mezi zemědělci a myslivci lze předejít masakrům zvěře," doplnil Šilha.

Vyčíslování škod je často sporné
Majitelé lesa musí vyčíslit škody na lesních kulturách do 20. června. Je vhodné, aby majitel lesa při kvalifikaci a kvantifikaci škod přizval zástupce uživatele honitby. Škody na zemědělských porostech jsou kvantifikovány a uplatňovány do 20 dnů od doby, kdy škoda prokazatelně vznikla.
"Mnohdy jsou škody vyčísleny jednostranně včetně poškození chorobami a škůdci a nevhodnými pěstebními postupy či nevhodnou ochranou porostů, což vede k vleklým sporům," konstatoval Šilha.
Nový Zákon o myslivosti dává přednost řešit spory domluvou obou stran. Pokud k dohodě nedojde, je spor řešen soudní cestou.

Zvířata nikdy nehlaďte!
Pohlazení může přinést zajíčkům, kolouškům i srnčatům smrt, protože je jejich matka již nemusí přijmout.
Příroda je nyní plná mláďat, což by si měli uvědomit i vyznavači adrenalinových sportů, zejména motokrosaři a čtyřkolkáři, kteří bezohledně využívají přírodu jako motokrosovou dráhu, zatímco morokrosové dráhy zejí prázdnotou.