Ochránci varují před snahou zachránit mláďata volně žijících zvířat (Jihlavské listy)

"Lidé se jim snaží v dobré víře pomoci, ale v některých případech tato pomoc spíše škodí," vysvětluje. Chce upozornit, jak se má člověk v takovém případě zachovat.

Ptáčata
Při silném větru nebo bouři mohou z hnízd vypadnout malá neopeřená ptáčata. Matka o ně mimo hnízdo nepečuje a neumí je dostat zpět.
Ptáci svá mláďata nepřenášejí. Mládě pak na zemi může prochladnout a zahyne zimou a hladem.
"Když najdeme takové mládě, pokusíme se o jeho návrat zpět do hnízda mezi sourozence. Ptáci nemají čich o nic lepší než lidé, proto lidský dotek nevadí," radí Koubek.
V případě, že se to nepodaří, je dobré vzít mládě domů do tepla a co nejdříve kontaktovat stanici pro poraněné živočichy a předat nalezence odborníkům. Jsou ale případy, kdy dobře míněná pomoc může spíše uškodit. U některých druhů opouštějí ptáčata hnízdo dříve, než umějí létat, a rodiče je dokrmují v okolí.
V případě, že se jedná o už takřka opeřená mláďata například kosů, poštolek a sov, je nejlepší pomocí opatrně je vysadit na vyvýšené místo, kde si je rodiče najdou a nakrmí je.

Zajíčci, srnčata
Při jarních procházkách mohou lidé v přírodě narazit na zdánlivě opuštěného zajíčka nebo srnče. Matka na ně nechce upozorňovat svou přítomností, a proto je u nich pouze na nezbytnou dobu při krmení.
"Nejlepší pomocí je pokochat se pohledem a místo okamžitě opustit," vysvětluje Koubek. Zdůrazňuje, že se jich nálezce nemá dotýkat, protože matka by je již nepřijala a mláďata by uhynula hlady.
V lidské péči mají tato mláďata malou naději na přežití a již nikdy je nelze vrátit do volné přírody. Lze se jich ujmout jen v případě, že jsou například poraněná zemědělskou technikou.

Veverky
Veverka rodí mláďata v hnízdě či dutině. Často je přenáší do jiného pelechu, přičemž může mládě upustit. Mladé veverky také bývají sráženy ze stromů útočícími strakami nebo silným větrem.
Při nálezu velmi malých mláďat na zemi, je-li mládě poraněné, prochladlé či promoklé nebo při nálezu hnízda s mláďaty u padlého stromu je nejlepší co nejdříve je předat do stanice pro poraněné živočichy.

Dospělí ptáci
To, že jsou dospělí ptáci poranění nebo nemocní, se většinou pozná podle toho, že v přítomnosti člověka neodlétnou.
Mohou mít krvácející zranění, ale ve většině případů si poškodí křídla po zásahu elektrickým proudem, nárazu na překážku, či střetu s dopravními prostředky.
Pěvce je nutné opatrně odchytit, umístit do papírové krabice s otvory pro přívod vzduchu, a co nejdříve předat odborníkům.
Dravci a sovy se při chytání brání, a proto je nelze chytat holou rukou, ale dobré je použít část oděvu a opětovně je předat do péče odborníků ze stanic pro poraněné živočichy.
"V případě, že si netroufnete odchyt provést sami, například u velkých dravců či labutí, kontaktujte pracovníky stanic a počkejte u opeřence do jejich příjezdu.
Nikdy neotálejte s předáním odborníkům, protože i dobře míněná pomoc, třeba nevhodné ošetření a krmení, může uškodit," nabádá Koubek, který pracuje ve Stanici ochrany fauny v Pavlově. Tam se mohou lidé obracet o radu a pomoc z celého kraje Vysočina na kontaktní telefon 734 309 798.

***
Stanice ochrany fauny v Pavlově - kontaktní telefon: 734 309 798
Stanice vznikla proto, aby zajistila další činnost Stanice ochrany fauny v Pavlově založené v roce 1989 a provozované do konce roku 2009 Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. Cílem je i rozšíření dosavadních aktivit stanice zejména v oblasti ekologické výchovy, druhové ochrany, managementu zvláště chráněných území a dalších aktivit na ochranu a podporu volně žijících živočichů. V prosinci 2009 získala souhlas ministerstva životního prostředí k provozu záchranné stanice pro handicapované živočichy. Na počátku letošního roku byla podána žádost o podporu z Operačního programu Životní prostředí pro záměr Rekonstrukce stanice ochrany fauny v Pavlově. Získání podpory by mělo umožnit výkup nemovitostí areálu, rekonstrukci stávajících chovatelských objektů. Nejvýznamnější finanční podporu pro provoz v letošním roce stanici udělil kraj Vysočina. Poskytl rozhodující část prostředků k zajištění desetiprocentní finanční spoluúčasti k záměru rekonstrukce. Další prostředky společnost získává od některých obcí a měst.