Hradní vrch Hukvaldy je významnou přírodní památkou (Moravskoslezský deník)

Historie
Pro mnoho turistů a návštěvníků Hukvald je spojena návštěva tohoto půvabného místa především s hradem. Méně jich už ví, že celý hradní vrch je velmi cenná přírodní památka. Je zajímavé, že vznikla jako důsledek zásahu člověka. Původně totiž bylo úbočí hradu odlesněno, aby mohla být tato pevnost dobře bráněna.
Ovšem později, když v důsledku použití účinných děl přestaly být hradby nedobytné, ztratila pevnost svůj obranný význam. Hrad Hukvaldy byl vrchnostenským sídlem olomouckého biskupství, odkud byly řízeny poddanská města a vsi. Odtud byla spravována například také Moravská Ostrava. Ve sklepení hradu bylo vězení pro neposlušné poddané. V době rekatolizace zde byli žalářováni někteří ostravští radní s tím, že zůstanou v kobkách tak dlouho, dokud neodstoupí od protestanství a nepřimknou se k víře katolické. Pravou víru našli velmi rychle.

Vznik obory
Holé stráně pod hradbami začaly být znovu zalesňovány. Hukvaldská obora vznikla - podle první písemné zmínky - v roce 1567. Stalo se tak z popudu olomouckého biskupa Viléma Prusinovského, který bedlivě dohlížel na hospodaření tehdejších biskupských statků, a byl vlastně dobrým manažerem. Musíme uvážit, že vysoké církevní postavení mohli dosáhnout jen urození mužové, tedy osobnosti z významných šlechtických rodů. Dobře vedená sídla přispívala k důstojnosti postavení. Obora se zvěří byla vysoce ceněným aristokratickým znakem, podobně jako bylo později budování nádherných parků s cizokrajnými stromy.
Když došlo ve třicátých letech 18. století k několika neúrodným letům a v kraji propukla velká bída, rozhodla olomoucká kapitula, že poskytne poddaným práci a obživu tím, že budou stavět oborní zeď, tedy jakousi obdobu hladové zdi v Praze.

Horlivý biskup
V této době došlo také k řízenému zalesnění holého vrchu. Ohrazeno bylo celkem dvě stě hektarů okolního lesa, kde byl zaveden chov daňků a muflonů. Chov vysoké zvěře zahájil ovšem již zmíněný biskup Vilém Prusinovský, který byl v této věci mimořádně horlivý po celou dobu svého episkopátu. Jsou totiž doloženy Vilémovy snahy získat vysokou zvěř z dobrých chovů. Hukvaldská obora pak byla doplňována z oborních stád císařských statků v severních Čechách, oblíbení byli zvláště mufloni a daňci. Zvěř byla ovšem odchytávána také z dalších biskupských statků.
Celé uspořádání obory bylo situováno tak, aby bylo možné zvěř pozorovat z hradu, a je doloženo úsilí myslivců ochočit alespoň některé jedince tak, aby si pro potravu docházeli až na samotný hrad.
Hukvaldská obora patří k nejstarším v České republice, má v současné době rozlohu 457 hektarů a vytrvale je v ní chována mufloní a daňčí zvěř.

Jedinečné buky
Na úbočí hradního vrchu Hukvaldy je zvláště pozoruhodná výsadba buků lesních. Sedm z nich, ve stáří přes 150 let, bylo vyhlášeno památnými stromy. Mají zvláště silně vyvinuté kořenové systémy, které jsou vlivem eroze obnaženy a tvoří zajímavě propletené útvary. Jde o jedinečný přírodní jev. Tyto buky mají vysokou estetickou, krajinotvornou a historickou hodnotou. Staré stromy, které zůstávají na svých místech i po odumření, skýtají životní prostředí pro celou řadu živočichů, zejména ptáků, jako například strakapoudů, datlů, žlun, holubů doupňáků, sýkorek a především sov. Ze savců jsou to veverka obecná, plch velký, plšík lískový, myšice lesní, kuna lesní, netopýři a další. Také zetlelé a padlé stromy zde mají svůj další význam, žije na nich velká spousta zajímavých hub, které využívají mrtvé dřevo. Nacházíme zde vějířovec obrovský, síťkovec dubový, hlívu holubí, helmovsku šafránovou a další. Žije zde také mnoho brouků, mnozí z nich jsou velmi vzácní. Proto padlé stromy nelze považovat za lajdáctví lesníků a znak nepořádku, protože jde o nesmírně cenné místo, které překypuje životem.
Hradní vrch Hukvaldy byl v roce 1999 vyhlášen přírodní památkou. Tato chráněná oblast má rozlohu sedmdesát sedm hektarů a je v nadmořské výšce 310 až 480 metrů. V lesním porostu tvoří téměř devadesát procent buk lesní, ale jsou tu také lípa, javor mléč, javor klen, habr obecný, dub letní, jasan ztepilý a jírovec maďal. Naučná stezka vedoucí kolem hradního vrchu je dlouhá dva kilometry. Jde o nádherný přírodní útvar, který si ochranu vskutku zaslouží.