Myslivci jsou povinni škody vzniklé lesní zvěří uhradit (Prachataický deník)

Každoročně se opakující výtky ze strany zemědělců na adresu mysliveckých sdružení kvůli škodám přemnoženou černou zvěří si musí řešit obě strany vzájemně mezi sebou. Úředníci státní správy jsou údajně bez oprávnění zasahovat. "Je to vztah mezi vlastníkem či nájemcem zemědělského pozemku a nájemcem honitby. Každý rok vznikají problémy, i když existuje vyhláška, která to upravuje, je to nakonec na domluvě mezi zemědělci a myslivci. Je věcí vlastníka vymáhat škodu na mysliveckém sdružení. Státní správa stojí v tomto případě mimo hru," potvrdil Miroslav Plecer z odboru životního prostředí Městského úřadu ve Vimperku. Podle něho je příslušné myslivecké sdružení povinno škody uhradit. "Vlastník poškozeného pozemku by měl škody nafotit, ohodnotit a zavčasu zažádat o úhradu škody. Nejlepší je, pokud se s mysliveckým sdružením dohodne. Může se ale stát, že škody jsou tak vysoké, že jejich úhrada může být pro dotčené myslivecké sdružení likvidační," připustil Miroslav Plecer.
Pokud jde o vyšší stavy černé zvěře, řešení je na nájemci honitby. "Pokud by docházelo k větším škodám, můžeme nařídit odstřel. Když myslivecké sdružení zažádalo o zvýšený odstřel samo, prakticky vždy jsme mu vyhověli. To vychází z plánovaného odstřelu a ze stavu zvěře zjištěného při pravidelném sčítání. To se provádí každoročně zhruba v březnu ve dvou termínech a na základě něho a normovaného počtu kusů se pak stanovuje plán odstřelu," doplnil Plecer.
Jeho slova potvrdila také Alena Veleková z odboru životního prostředí MěÚ Prachatice, která má na starost výkon státní správy v oblasti myslivosti a lesního hospodářství. "Ze zákona nám jako státní správě řešení škod vzniklých zvěří, ať už na zemědělských plochách, či lesních porostech, nepřísluší. Do doby, než vstoupila v platnost novela zákona o myslivosti, řešily vzniklé škody, pokud se vlastníci pozemků a myslivci nedohodli, smírčí komise při okresních úřadech. Ty škody ohodnotily a pokud ani pak k dohodě nedošlo, věc se řešila soudně. Z nového zákona ale nic podobného pro státní správu neplyne," uvedla Alena Veleková. I podle jejího vyjádření si škody řeší mezi sebou vlastníci pozemků a myslivci. "O podobných případech se většinou nedozvím. Pokud ano, řeší myslivci náhradu buď brigádou, naturálním plněním nebo finančně. Jestliže se s vlastníkem nedohodnou, jde to k soudu, kde už škodu musí vlastník prokazovat na základě znaleckého posudku. Zatím ale na Prachaticku o podobném případu nevím," dodala Alena Veleková. Oproti zemědělsky intenzivnějším oblastem je na Prachaticku situace jiná. "Podmínky jsou drsnější, takže zvěře tu není tolik, jako jinde, kde je více zemědělských ploch. Dokonce se v loňském roce odlovilo o dvě stě kusů méně, než před tím a po letošní tuhé zimě to vypadá, že bude černé zvěře méně," doplnila Veleková.
Vlastník, popřípadě nájemce honebních pozemků, činí přiměřená opatření k zabránění škod způsobených zvěří. Jedním z přiměřených opatření k předcházení škodám černou zvěří je použití repelentních přípravků, které svým zápachem odpuzují černou zvěř, jako jsou například Hukinol nebo Kornikol. Podle zkušeností myslivců ale často stačí i obyčejné chomáče vlasů, jen musejí být pokud možno čerstvé od kadeřníka. Taková nástraha může zvěř odradit na zhruba čtrnáct dnů.