Moji daňci umí počítat, říká majitel (sedmicka.cz)

Běhají volně po pětadvaceti hektarech půdy mezi Jindřichovým Hradcem a Dolním Žďárem. Daňci a jeleni. I když jsou vidět ze silnice, blíž k plotu chodí jen v noci, když je úplný klid. I proto je Hradečáci raději pozorují dalekohledy.
"Není to jen tak. Daňci si stále drží svou plachost. Navíc jsou velmi chytří, takže když chci zůstat na posedu v oboře, musím na ně zkusit nějaký fígl," vysvětluje dvaapadesátiletý Josef Elmer. Například při krmení chodí ve dvou, aby jeden mohl zůstat na posedu. Zvířata se pak řídí tím, že když někdo vejde dovnitř, musí také odejít. "Někdy ale chvíli trvá, než k posedu přijdou, nejen že jsou chytří, ale navíc umí i počítat," směje se Elmer.

Z Prahy na jih Čech
Josef Elmer pochází z Prahy, kde provozuje velkoobchod s autodíly. Do přírody a na jih Čech ho to ale táhlo vždycky. Koupili proto s manželkou starý rozpadlý mlýn za Líšným dvorem a přestavěli ho na penzion.
"Nechtěl jsem na stará kolena zůstat v Praze," vysvětluje se smíchem. Aby si splnil dětský sen, začal kolem penzionu kupovat další pozemky. Před třemi roky na jaře nastěhoval na pozemky čtyřicet daňků. Teď jich má dvojnásobek a k tomu ještě patnáct jelenů a čtyři divoká prasata.
"Nevadí mi, když se na ně lidé přijdou podívat. Určitě je ale lepší vzít s sebou dalekohled. Málokdy totiž přijdou blíž. Strach mám spíš ze psů, které nechávají lidé na volno. Srnčí se pak může snadno vyděsit, a jak se snaží uniknout, může se zbytečně zranit," vysvětluje Elmer.
Svoje království by dál chtěl ještě vylepšit. Plánuje tu letos postavit kaskádu rybníčků. Má připravený projekt a koupil si i bagr.
"Už před lety jsem si do mapky namaloval rybníčky. Shodou okolností jsem se později dostal k mapě z roku 1740 a věřte nebo ne, ty rybníčky tam byly zakreslené přesně tam, kde jsem si je představoval," tvrdí Elmer.