Před 10 lety zemřel budovatel ZOO-SAFARI ve Dvoře Králové nad Labem Josef Vágner (Náchodský deník)

Josef Vágner se narodil 26. května 1928 ve Ždírnici na Trutnovsku v rodině výhybkáře ČSD. Vystudoval čtyřletou Státní vyšší lesnickou školu v Trutnově, kde maturoval v roce 1951. Dálkově při zaměstnání vystudoval lesnictví na Vysoké škole zemědělské v Praze (16. 3. 1961), dále zde absolvoval postgraduální studium tropického a subtropického lesnictví (1965). V roce 1974 obhájil kandidátskou práci a získal titul kandidáta zemědělských a lesnických věd (CSc.).
Pracoval jako lesník-náčelník správy vojenských lesů v Mirošově (1955-1958), poté jako vrchní mistr a zástupce ředitele Lesnického odborného učiliště Labská v Krkonoších (1958-1964). Vyučoval i na večerní průmyslové škole v Trutnově a v letech 1965-1983 působil jako budovatel, zakladatel a ředitel ZOO-SAFARI ve Dvoře Králové nad Labem. V roce 1984 odešel do invalidního důchodu, kde se věnoval literární činnosti a publicistice. Jeho hlavním zájmem nadále zůstala Afrika a její zvířena, hudba a housle, chov loveckých psů, ochrana přírody a myslivost.
V letech 1967-1979 byl vedoucím sedmi velkých a dvou malých expedic do různých zemí převážně v subsaharské Africe, kde odchytil více než 3000 savců, ptáků a plazů, z nichž 1964 dovezl pro potřebu ZOO Dvůr Králové n. L.
Pracoval v Ugandě, Súdánu, Keni, Tanzanii, Zambii, Kamerunu, Mozambiku, Egyptě, Jihoafrické republice, Namibii. Zorganizoval šestkrát transport zvířat lodí a čtyřikrát nákladním letadlem. V letech 1973-1978 pobýval a studoval faunu čtyřikrát v Indii a dvakrát na Srí Lance.
V letech 1963-1993 se uplatnil jako uznávaný lesník, zoolog obchodník, polyglot i lektor a člen různých mezinárodních sympozií ve 12 evropských i afrických státech. Při odvážných, ale i nebezpečných zahraničních expedicích do Afriky utrpěl 16 vážných zranění, z toho čtyři těžká. Několikráte onemocněl malárií, jednou tropickou hepatitidou. Proto musel jít předčasně do invalidního důchodu v roce 1984.
Jako zoolog uskutečňoval tvrdou prací svůj sen, projekt SAFARI ve Dvoře Králové n. L. (1967-1983). Vydal cca 25 knih v češtině a slovenštině včetně překladů do angličtiny, francouzštiny, němčiny, ruštiny, maďarštiny, polštiny a slovenštiny v nákladu více jak 1,5 milionu výtisků. Ústředním tématem jeho knih je fauna a příroda Afriky. Některé jeho knihy: Sen safari (1971), Simba a ti druzí (1972), Mzuri Africa (1975), Safari pod Kilimandžárom (1975, dvakrát slovensky, dvakrát rusky, na světové výstavě Zlatá litera 1979 získala cenu nekrásnější kniha světa), Afrika - ráj a peklo zvířat (1978, 1987), Lev není králem zvířat (1978, 2krát maďarsky, 4krát rusky, 2krát slovensky, 2 krát polsky), Život a smrt zvířat (1979, 1987), Afrika (1987), Animals of Africa (Anglie 1987, též jazykové mutace ve Francii a Německu, 1989), Zvieratá v Afrike ( 1991, jednou též polsky, jedenkrát česky, 1992), Rádžové indických džunglí(1996), Kimuri (1997) ad.
Dále publikoval více jak 50 prací v různých vědeckých časopisech doma i v zahraničí, přednášel na mezinárodních symposiích v zahraničí, zveřejnil přes 200 článků v novinách, týdenících a časopisech. Autorsky se podílel na více jak 100 publicistických vystoupeních v televizi ČSR, NSR a Polska.
V letech 1949-1970 byl organizován v KSČ, pak vyškrtnut pro apolitičnost. V letech 1989-1990 byl mluvčím Občanského fóra a posléze mluvčím za Východočeský kraj (1992 ODS). Je nositelem řady vyznamenání a pamětních medailí, například byl poctěn stříbrnou medailí Institutu tropického a subtropického zemědělství VŠZ v Praze-Suchodole (1982, 1984), stříbrnou plaketou G. J. Mendela (1978), čestnou medailí Vysoké školy veterinární v Brně (1984), čestnou medailí VŠZ v Praze (1988), Zlatou plakou Českomoravského mysliveckého svazu v Praze (1978).
O Josefu Vágnerovi bylo natočeno mnoho televizních pořadů (např. GEN 1994) a vydána řada publikací. Josef Vágner zemřel před 10 lety dne 6. května 2000 ve Dvoře Králové nad Labem. Jeho životním kredem byla idea: "Aktivně bojovat proti zlu a aktivně rozdávat dobro a lásku. Nikdy nesplatíme zvířatům, co jsme jim dlužni."