Mysločovice pojmenoval myslitel, nebo myslivec (Zlínský deník)

Provozovat myslivost, lovit a hledat zvěř nebo i strážit při žďáření (způsob získávání zemědělské půdy vypálením, pozn. red.). Možná, že tak se mohly Mysločovice ležící na rozhraní Zlínska a Kroměřížska dostat ke svému názvu.
Podle odborníků je však daleko pravděpodobnější, že jméno obce je tvořeno příponou k osobnímu jménu Mysloč. "Jeho jméno je zkrácenou podobou jmen typu Bolemysl, Myslibor, z pověstí známých jmen Křesomysl nebo Nezamysl a podobně," podotkl dialektolog Josef Kolařík.

Mysloč byl přemýšlivý
Dodal, že toto jméno souvisí se slovy mysliti nebo mysl, myšlenka. Nositeli tohoto jména bylo tedy patrně dáno do vínku, aby měl jasnou mysl, byl přemýšlivý, rozvážný a vynikal moudrostí nad ostatními. "Nevíme, zda takový byl, nebo bylo jen přání otcem myšlenky," poznamenal dialektolog. Jinak si původ názvu vyložila například pracovnice mysločovického muzea Marta Doležalová. Slovo mysl podle ní připomíná slovo myslovat.
"To znamená provozovat myslivost nebo honitbu, lovit a hledat zvěř a také strážit při žďáření," zauvažovala Doležalová.

Obec byla založena u Svodnice
Tak jako většina osad i Mysločovice byly založené u vodního toku, konkrétně v povodí potoka Svodnice. První zmínka o nich pochází až z roku 1397, ale připomínají si je již v roce 1063 při založení olomouckého biskupství.
Od poloviny 15. století patřily Albertu ze Štenberka a staly se součástí Holešovského panství, později drženého rodem Rottalů. V roce 1752 tu byl položen základní kámen kostela Nejsvětější Trojice hrabětem Františkem Rottalem. Mysločovice je obec rozložená větší částí podél okresní silnice vedoucí z Holešova a Lechotic do Malenovic. Nejvyšším bodem území je kopec Háj ležící v nadmořské výšce 285 m.
Mysločovice dnes žijí velice aktivním životem. Působí tu několik spolků, například Myslivecké sdružení Háj, Český svaz včelařů, TJ Sokol, volejbalový svaz, sbor dobrovolných hasičů a pěvecký soubor Hlahol.