Na silnicích umírají dravci. Zbytečně (Hodonínský deník)

Ptačí pera, která trčí ze silnice. Okolo nich leží rozježděné tělo káněte, které před několika minutami srazil nevšímavý řidič. Obrázek, který je stále častěji vidět na regionálních silnicích. Možná právě tento dravec slétl na silnici pro mršinu, aby zajistil potravu pro svá hladová mláďata. Ta teď nejspíš v hnízdě zahynou.
"Káně lesní je spolu s poštolkou obecnou nejběžnější dravec na jižní Moravě. Rozpětí křídel má okolo sto třiceti centimetrů. Dožívat se může pěti až deseti let. Jeho hlavní potrava jsou drobní polní hlodavci," informuje David Horal z České ornitologické společnosti.
A právě hlodavci přitahují káňata k silnicím nejvíce. V zimě jsou díky solení a sypání narušené sněhové pokrývky krajnic a myši se u nich vyskytují. Hraboši jsou navíc z ptačí perspektivy dobře vidět a dravci mají větší šanci u krajnice nějaké sousto ulovit. Nejčastější zranění dravců jsou tak především v zimě.
"Lidé k nám několik káňat sražených autem přinesli. Bohužel všechna uhynula na vnitřní krvácení," potvrzuje mluvčí hodonínské zoo Bohuna Mikulicová.
Proto je pro ornitology překvapením, že se na silnicích objevují v těchto teplých měsících. Vysvětlení je však prosté. Ze zimního spánku se probudili ježci, kteří se teď začínají pářit. Páří se také zajíci, jejichž sražené mršiny jsou nejen pro káně snadnou kořistí. "Přibližně ze sedmi útoků na hraboše káně uspěje jednou. Čím víc energie tedy ušetří, tím je to pro něj lépe," vysvětluje ornitolog Karel Šimeček.

Auta zabijáci
Pokud se dravec pustí do mršiny hned na silnici nebo u krajnice, může být méně pozorný a automobil, který jede vysokou rychlostí, pro něj znamená velké nebezpečí.
"Je prokázáno, že ještě před třiceti lety, kdy jezdila auta, která dosáhla maximální rychlosti osmdesát kilometrů za hodinu, měli ptáci šanci uletět. Úletová vzdálenost ptáků se nezměnila, ale rychlost aut se zdvojnásobila," říká Šimeček.
Problémem mohou být také kamiony. Přestože se dravci podaří vzlétnout, v momentě, kdy není od nákladního auta dostatečně daleko, může ho na silnici opět stáhnout turbulence. "Následující auto většinou ptáka minimálně těžce poraní," poukazuje ornitolog. Přitom by stačilo, aby řidiči jezdili doporučenou rychlostí, čímž by zabránili mnoha zbytečným kolizím. "U silnic a na nich zahyne zbytečně moc ptáků," soudí ornitolog.
Horší následky jsou vždy u hnízdících dravců. Na sraženém jedinci, který uhyne, je většinou závislá partnerka i mláďata.
"U drtivé většiny dravců je pravidlem, že samec loví, přináší potravu a samice ji trhá a krmí mláďata. Sama začíná lovit až v určitém stáří mláďat, když už neprochladnou a jsou nějakým způsobem schopná se bránit případným vetřelcům," uvedl Šimeček. Mláďata však zatím v této fázi nejsou. Pokud zahyne samec živitel, samice sama zajistit potravu nezvládne.
Stejná situace nastane v okamžiku, kdy na silnici uhyne samice. Ani samec totiž není schopný mláďata sám uživit. "Samec není na výchovu naprogramovaný, menší mláďata ani není schopen nakrmit," dodává Šimeček.