Po stopách lesníka, spisovatele a milovníka české přírody (Svobodný hlas)

V letošním roce si připomínáme 150 let od narození významného lesnického odborníka, přírodovědce, etnografa a spisovatele, Jana Evangelisty Chadta Ševětínského. Působil na Lounsku - v hájovně Obora mezi Vinařicemi a Kozojedy.
Jan Evangelista Chadt se narodil v únoru 1860 na Šumavě pod Boubínem, v početné rodině polesného. Do školy chodil v jihočeském Ševětíně (odtud jeho pseudonym) a v Albrechticích. V Písku pak absolvoval reálné gymnázium a po složení státních lesnických zkoušek pracoval jako lesník u Schwarzenberků. Roku 1897 dostal funkci revírníka v Rokytě na Šumavě, kde se oženil s Viktorií Schützovou z Vimperka. Manželka mu byla celoživotní obětavou oporou, a to i v činnosti literární.
Ve 42 letech byl Jan Evangelista Chadt přeložen z rodné Šumavy na polesí Obora u Vinařic na Lounsku, kde působil jako vrchní správce. V hájence Obora (dnes Kozojedy č.p. 29) prožil jedenadvacet let života. K Lounsku velmi přilnul, což dokládá mimo jiné i jeho spis Místní jména na Lounsku nebo fakt, že ve Vinařicích založil Jednotu sokolskou, jíž dlouhá léta předsedal.
Byl to muž všestranných zájmů. K jeho největším zálibám patřilo studium archivů a kronik, přispíval do řady časopisů lesnických, mysliveckých i etnografických, např. do časopisů Háj, České lesnické rozhledy, Lovecký obzor, Les a lov, Lověna, Lesní stráž. Svoji úplně první studii věnoval Boubínskému pralesu a jeho vyhlášení rezervací. Ve spise Staré památné stromy v zemích českých z roku 1908 vybízí k ochraně starých stromů - velikánů a popisuje 165 českých památných stromů. V jiném spise se věnuje druhovému složení lesa v závislosti na geologickém podloží.
Hlavní význam jeho literární činnosti spočívá ve zpracování lesnické historie, zachování lesnických a loveckých názvů, v popisu dějin jednotlivých lesnických činností (pěstování a ochrana lesa, těžby, měření lesa, brtnictví, dehtařství a popelářství). Veškeré poznatky shrnul do spisů a knih. Dějiny lesů v Čechách vydal vlastním nákladem roku 1895, později, už v Lounech, vyšly Dějiny lovu a lovectví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Bibliografická díla České lovecké písemnictví a České lesnické písemnictví zachycují souborný přehled české lesnické a myslivecké literatury do počátku 20. století. Řadu hesel zpracoval do naučných slovníků. Uvádí se, že vydal 82 samostatných spisů o lesnictví a myslivosti a na 500 odborných článků publikovaných ve více než 40 časopisech.
Jeho dílo bylo plně doceněno teprve po vzniku samostatného Československa. Roku 1920 mu docenturu nabídly jak pražská, tak i brněnská lesnická fakulta. Chadt přijal nabídku pražskou a přednášel studentům dějiny lesnictví a myslivosti. Na sklonku života se do Prahy přestěhoval a ještě po dva roky přednášel na lesnické fakultě. Zemřel roku 1925.
Roku 1931 uctila lesnická veřejnost památku mimořádného člověka odhalením památné desky na hájovně Obora. Byly po něm pojmenovány i některé památné stromy - jejichž podrobný popis se díky jemu zachoval. Chadtovy knihy jsou kvalitní po stránce odborné a zároveň až dojímají citovou vřelostí. Rozsáhlé dílo tohoto autora je jedním velikým vyznáním úcty a lásky k české přírodě.