S ptačím zpěvem je spojený příchod jara (Svitavský deník)

Předseda základní organizace Českého svazu ochránců přírody Rybák Svitavy je také autorem publikací Ptactvo přírodního parku Údolí Křetínky nebo Výskyt a ochrana netopýrů na Svitavsku a také memoranda proti výstavbě větrných elektráren. Nedávno zaujala jeho přednáška na téma ptáci Versus lidé posluchače ve svitavskému muzeu. Doplnila ornitologickou výstavu, která trvá do konce května a Jiří Machje jejím spoluautorem.

* Váš zájem o ornitologii je dlouhodobý. Kdy jste se o ptactvo začal intenzivně zajímat?

Přelomem se určitě stal šestý ročník základní školy v Poličce, kdy jsme se o ptácích učili. Začal jsem se více zajímat o přírodu, pozorovat ji a pečlivě o tom vést zápisy. K ptákům jsem měl blízko zřejmě i díky tomu, že rodiče mají chalupu v Borové, kde jsem měl dobrou možnost sledovat ptáky polní a lesní, i druhy, které hnízdí a vyskytují se v okolí lidských sídel. Blízko jsme měl pochopitelně k ptákům přes krmítka a budky, které jsem již tehdy jako kluk tvořil a vyvěšoval.

* Apelujete na zodpovědné orgány i veřejnost s tím, že je třeba ptáky intenzivně chránit. Můžete přiblížit, co opeřencům v našem okolí nejvíce škodí?

Nejvíce škodí lidská nevědomost, nevzdělanost a arogance, hnaná ponejvíce zájmem o vytvoření finančního zisku nebo lidského blahobytu. Pod tíhou toho se vědomě i nevědomě člověk dopouští narušování přirozeného prostředí, například vysušováním mokřadů, přeměnou luk, polí, lesů i rybníků na holé, vybetonované, vyasfaltované a budovami vystavěné neatraktivní plochy. Faktorů je příliš, bohužel se z nich skládá mozaika, ve které často zapůsobí součinně více vlivů. A nemusí to být jen ty majoritní. Stačí si například lépe rozmýšlet, jak budeme obhospodařovat parky, sady nebo zahrady. Většinou jsou to však změny, které se dějí nešetrným lidským hospodařením v přírodě a krajině. A nejde vždy jen o přímý zásah, ale i o pronásledování a rušení ptáků nejrůznějšími našimi aktivitami.

* Které druhy ptáků ze svitavského okresu zcela vymizely, a které se naopak vrací nebo objevují úplně nově?

Úplné vymizení nebo postupný ústup ptačích druhů většinou souvisí se stavem, který prodělává populace daného druhu celá (nebo alespoň její podstatná část) na větším území. Tak to lze pozorovat za poslední roky především u polních ptačích druhů a druhů ve vazbě na mokřady a rybníky. Jmenovat mohu racka chechtavého, čejku chocholatou, křepelku polní, koroptev polní, chřástala polního nebo různé další druhy bahňáků, kachen a potápek. Naopak na určitém vzestupu je populace volavek popelavých, volavek bílých, čápů černých nebo krkavců velkých. U menších druhů je sledování změn hůře zaznamenatelné. Známé je i stěhování některých druhů do měst a obcí, například straka obecná, holub hřivnáč nebo krahujec obecný. Nově registrujeme u nás přítomnost především jižněji nebo východněji žijících druhů jako např. konipas citrónový nebo žluva hajní.

* Které ptačí druhy v regionu patří k nejvíce ohroženým?

Kromě těch, které jsem již uvedl, jsou to ty, které nepočetně hnízdí v místech, kde je vlivem lidského rozhodování snadná změna prostředí. Jsou jimi například dravci moták pochop nebo orel mořský, některé druhy sov, zejména sova pálená, strnad luční nebo ve městech žijící kavka obecná.

* Narazil jste na kuriózní hnízdiště?

Nejvíce neobvyklých hnízd je v prostředí lidských sídel. Mezi ně může patřit nevyužívaný průduch komínů na střechách, truhlíky na balkónech, nejrůznější předměty (např. klobouk) v kůlnách, prostor zvukové sirény nebo dutiny v polystyrenové fasádě revitalizovaných domů.

* Ornitologové usilují léta o vyhlášení rezervace na rybnících u Opatova. Jak vypadá současná situace?

O vyhlášení skutečně usilujeme již více než patnáct let. Nejdříve okresní a pak krajský úřad však nedělá podle našeho názoru a zkušeností v této záležitosti dostatek kroků, které by znamenaly reálné vyhlášení rezervace nebo památky v dohledné době. Stále slyšíme jen hledání důvodů "proč to nejde". Přestože jsme připravili plán péče, který by neznamenal žádný vznik hospodářské újmy v případě existence zvláště chráněného území na rybnících Hvězda a Nový (či jen na Novém rybníku), nepochopitelný nesouhlas Rybářství Litomyšl je přílišný, stejně jako jejich vliv na uvažování a rozhodování vysoce postavených úředníků krajského úřadu a ministerstev. Říkáme jen to, co se ostatní bojí vyslovit nahlas.

* Někteří ochránci vás kvůli aktivitám na poli s boje s větrnými elektrárnami považují za ekoteroristu. Z čeho se domníváte, že takový postoj pramení?

Obvykle tak nepatřičně silná slova užívá někdo, kdo neví, co tento pojem znamená. Používá ho z důvodu nějaké zapšklosti nebo závisti. Proto necítím potřebu se k tomu vyjadřovat. Ať se na mě osobně obrátí ten, kdo podobný nesmysl vyřkne, a já už mu budu kompetentně oponovat (bude li to jeho IQ schopno zvládnout).

* Domníváte se, že konkrétní kroky ochránců přírody jsou na Svitavsku organizované a nepůsobí kontraproduktivně?

Nevím, které konkrétní kroky ochránců přírody jsou míněny. Jde snad o péči o mokřadní louky, realizace záchranného transferu obojživelníků, mapování druhů rostlin a živočichů pro národní instituce? Věnujeme se ochraně dutin ve stromech pro netopýry a ptáky. Tvoříme hnízdní podložky pro čápa bílého, podporujeme mokřady a vyvěšujeme ptačí budky. Nezapomínáme ani na ochranu krajinného rázu před nejrůznějšími negativními civilizačními prvky. Posuzujeme nutnost kácení dřevin, chráníme sídla netopýrů. Pořádáme veřejné propagační akce a aktivity - vycházky, výstavy, přednášky, odborné publikace a řadu dalších.

* Co považujete za nejdůležitější pro trvale udržitelný rozvoj?

Rozvahu lidské mysli, která je co nejméně ovlivňována neustálou potřebou posuzovat vše hodnotou peněz a dosažením cíle uspokojení osobního komfortu. Dále odstranění sebestřednosti člověka, korupčního prostředí a jednání, ohleduplnosti k potřebám v oblastech Země, a co nejméně vlivu nevzdělaných politiků, lobbistů a byznysmenů, kteří si nenechají poradit.