Pytláci jsou i u nás (Opavský a hlučínský region)

"Pokud budu mluvit za naše sdružení, zbytky po pytlácích jsme už našli. Nezjišťoval jsem ale, zda mají podobné nálezy i jinde. Pytláci vědí, co by je čekalo, a tak se snaží všechny důkazy zakrýt," svěřil se mluvčí opavského mysliveckého svazu Vladimír Tancík.
Pytláctví je velmi složité odhalit. Ať už je to klasické oko z drátu, které někdo umístí na pěšiny zvířat, nebo dnes modernější metody s pomocí terénních aut a přístrojů pro noční vidění. Vždyť co je jednodušší. Jeden zvíře zastřelí a jiný ho naloží do auta a z lesa zmizí. A navíc. I když dnes má myslivecká stráž statut veřejného činitele, jen těžko dokáže jeden náhodný myslivec zajistit pořádek proti skupině, na kterou v lese narazil. I pytláctví se dnes stalo organizovanou činností a většinou není v lese jediný střelec. Nehledě na to, že myslivec sám nemůže dotyčného nijak ohrozit, zatímco pytlák chycený při činu se na zákony moc ohlížet nebude a pušku klidně vezme do rukou. V horším případě i použije. Problém je také určit cenu zabitého zvířete. Přihlíží se nejen k ceně "masa", ale hlavně k chovatelské hodnotě kusu. "To znamená, kolik mohla mít např. srna potomků, zda to byl chovný kus, se kterým se počítalo do budoucna a další. Nejsem ten, kdo by mohl posoudit, zda tato metoda je správná nebo by se vše mělo počítat jinak. To ukáže až praxe," dodal Tancík.