Zvěř ohrožují neposlušní psi i polní stroje (Zlínský deník)

Pejskaři a zemědělci. Dvě na první pohled nevinné kategorie mohou být velkou hrozbou pro zvěř. Tvrdí to alespoň myslivci.
"Lidé nevidí, co jejich pes dělá v houští. Stačí, aby dvakrát vyrušil třeba srnu a ona nechá svá srnčata opuštěná a už se k nim později nevrátí," řekl myslivecký hospodář Jaroslav Velísek z Mysločovic na Zlínsku.

Vylekaná srna mláďata opustí
Souhlasí s ním i honební starosta z Tečovic na Zlínsku Vladimír Zelina. "Pejskaři opravdu ruší například při hnízdění pernaté zvěře. Dochází tak k naprosto zbytečným ztrátám. Ta zvěř poté v přírodě chybí," sdělil.
Poznamenal, že by si čtyřnohé miláčky měli jejich majitelé lépe hlídat a vycvičit, aby reagovali na zavolání. "Můj kokřík mě poslouchá. Je tedy pravda, že nevím, kde běhá a co dělá, když já jdu po cestě. Chci však, aby se proběhl ve volné přírodě a ne aby cupital metr ode mě," ohradila se například pejskařka Marie Roušarová ze Zlína.
Na to myslivci zareagovali s tím, že pro ně přece existují místa, kde je mohou venčit. "Vytyčili jsme jim oblast, kam můžou jít a kde nejsou houštiny, ale lidé to stejně po čase začali ignorovat," konstatoval Velísek.

Moc s tím dělat nelze
Podle myslivců mohou za zvýšenou úmrtnost nepřímo i zemědělci. Ti totiž v posledních několika letech s oblibou pěstují novou řepku, která představuje pro srnčí zvěř nebezpečí kvůli nízkému obsahu vlákniny a vysokému podílu snadno kvasitelných cukrů. Obsahuje také jedovaté látky, které způsobují poruchy nervového systému, poruchy zraku až úhyny. "Každoročně nacházíme padlé kusy u polí," postěžoval si myslivecký hospodář Hřivínova Újezda Ladislav Mikel.
Rizikem jsou i výkonné širokozáběrové zemědělské stroje. "Dříve měly rychlost tak pět kilometrů v hodině, dnes je to čtyřicet. Před nimi zajíček prostě nemá šanci," podotkl Zelina.
Připustil však, že s tím myslivci nic nenadělají. "Je to dané vývojem zemědělství a civilizace. Lidé by však přesto měli být ohleduplnější," posteskl si.