Šumava počítá rysy - je jich kolem šedesáti (ct24.cz)

Konkrétní číslo je prvním výsledkem rozsáhlého česko-německého projektu, ve kterém hrají prim automatické fotoaparáty umístěné v horách. Jedná se o opravdu neobvyklou metodu sběru dat, v minulosti se rysi sledovali prostřednictvím tzv. konvenční telemetrie, tedy pomocí speciálních obojků. Podrobná znalost aktuálního stavu populace je základním předpokladem pro seriózní rozhodování o jeho ochraně.

Divoký rys je mimořádně vzácný a plachý, dokonce ani většina strážců na vlastní oči nikdy žádného neviděla. Jedinou možností, jak rysy spočítat, se stala síť fotopastí, tedy více než padesáti fotoaparátů spouštěných pohybem. Ve střední Evropě je to unikátní projekt a nyní už přináší první výsledky. "Početnost je kolem třiceti dospělých zvířat na české straně Šumavy," uvedl zoolog Luděk Bufka ze Správy Národního parku Šumava.

Zhruba stejný počet rysů žije ještě v rakouské a německé části hor. Velkým kočkám svědčila železná opona, vědci odhadovali, že v osmdesátých letech minulého století jich na Šumavě žilo přes sto. Počátkem tisíciletí hovořili naopak o posledních jedincích. "Je to první vlaštovka, první taková dobrá zpráva, že se pokles rysů, decimovaných ilegálním lovem, zastavil. Na druhou stranu je to důkaz, že pytláctví stále pokračuje," doplnil Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Sběr dat hluboko v prvních zónách není vůbec jednoduchý. Rysi jsou jednoduše tam, kde nejsou lidé. "Je to velmi náročná terénní práce," dodal Luděk Bufka. Na naprosté většině snímků přitom rysi nejsou, automatické kamery zachycují hlavně srny, lišky, zajíce a také méně obvyklá zvířata. "Překvapily nás vydry, tchoř a divoká prasata v oblastech, kde jsme je nečekali," potvrdila Kristina Daniszová z Přírodovědecké fakulty UK. Fotky dalších zvířat jsou unikátní, sčítat je ale pomocí této metody nejde. Rys je výjimkou. Každé zvíře je však trochu jiné, liší se počtem skvrn nebo velikostí.

Vědci i správci parku jsou zatím z prvních výsledků česko-německého projektu nadšení. Trvat by měl tři roky.