Rys ostrovid opět v Krkonoších (Právo)

"Naprosto jednoznačně mohu po půlročních pochybách prohlásit, že rysové se vrátili do Krkonoš. Koncem minulého týdne došlo k nezpochybnitelnému vizuálnímu pozorování velmi plaché šelmy v oblasti východních Krkonoš. Rysa náhodně zahlédl jeden z rolbařů. Vzhledem k nezaměnitelným rysům tohoto zvířete se nemohl splést," tvrdí mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Důvod k tvrzení považovanému donedávna za příliš odvážné dává Správě Krkonošského národního parku (KRNAP) navíc řada indicií, nashromážděných od loňského října.
Ochranáři mají navíc k dispozici množství fotografií od náhodných nálezců stržené srnčí zvěře nesoucí rysův podpis.
"Všechny jsou jako přes kopírák. Srny měly prokousnuté hrdlo, ale přitom na místě, kde byly nalezeny, nebyla žádná barva. Predátor musel být značně silný. Žádná jiná krkonošská šelma by něco takového nesvedla. Na rysa ukazuje i to, že z celé srny byl načatý pouze zadní běh. Nemohlo jít o zatoulaného psa, který v Krkonoších představuje jediného predátora schopného strhnout srnčí zvěř," okomentoval Drahný dosavadní fotodokumentaci.

Mapují stopy
"Ve čtvrtek jsme v souvislosti s potvrzeným výskytem rysa spustili akci s cílem zmapovat v Krkonoších a sousedních Jizerských horách pohybové stopy jednotlivé zvěře," přiblížil mluvčí. Středeční sněžení vytvořilo pro stopování zvířat téměř ideální podmínky. Pátrači nalezli množství stop, většinou od zvěře jelení a srnčí, ale žádná z nich nemohla být jednoznačně prohlášena za nález stop rysa ostrovida. "Zatím stále nemáme jistotu, zda rysi pouze migrují nebo se zde už usazují. Tyto pochybnosti rozptýlí až pár rysů, který zde vyvede mladé. V minulosti jsme zaznamenali určité stopy, které naznačovaly, že Krkonošemi rys migroval," uvedl ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka.
Rys, představující v národním parku největší dravou zvěř, zatímco zde prim dosud hrála liška a kunám příbuzná zvířata, neznamená pro turisty ani krkonošskou faunu žádné nebezpečí.
"Jde o plaché zvíře, které na člověka neutočí ani v době, kdy se stará o mláďata. Bohužel nejsou výjimkou případy, kdy kvůli ochraně srnčí zvěře myslivci vzdor riziku nemalého postihu rysa jednoduše zastřelí. Od našich lidí něco podobného nehrozí. Nejsou tady takříkajíc od rány, ale aby zvířata především chránili," poznamenal Drahný.
Rysi z Krkonoš zmizeli začátkem 19. století. Šelmy se sem mohly vrátit z Polska, Českého Švýcarska nebo z Beskyd.