Těžký zmrzlý sníh poničil lesy v kraji (Olomoucký deník)

Předběžné údaje hovoří až o dvanácti tisících kubíků poškozených stromů v oblasti mezi Hrubou Vodou a Mírovem, největší škody utrpěly Bouzov, Loštice a Mírov. Borovice a listnáče tak nahradí výsadba nových stromů. S ohledem na hospodářský plán daný vyhláškou by novými dřevinami měly být převážně listnáče, které půdu zpevní.
Vlastníci lesů na Prostějovsku, kde došlo k výmolům celých stromů, si stěžují na zničení hlavně mladých borových porostů. "Borovice v porostech do čtyřiceti let je totálně zdevastovaná. Na Bukové, která je vyšších partiích, však kalamita převážně postihla smrk od třiceti až do sto čtyřiceti let," uvedl Tomáš Minx, polesný z oblasti Buková. Jeho rajon postihuje takzvaná vršková kalamita, která způsobuje ulamování až jedné čtvrtiny korun stromů, zhruba jednou za deset let.
Na dvou a půl tisíci hektarech lesa teď budou tamější lesníci muset zpracovat dva a půl tisíce kubíků kalamitního dříví. "Tento týden jsme už nasadili techniku, ale je to běh na dlouhou trať. Zpracování bude trvat dlouho. Škody totiž nejsou na jednom místě, polomy jsou různě roztroušené, takže hajní je musejí nejprve najít a vyznačit. Do pololetí letošního roku máme co dělat,"míní polesný.
Škody způsobil těžký sníh, který se uvelebil v korunách stromů. Jak k tomu došlo?"Do prosince sníh skoro nebyl, před koncem roku vše roztálo. Krátce poté, co sníh napadl, se však oteplilo, dva dny pršelo a stromy zůstaly obalené ledem. Těžký mokrý sníh pak namrzal, držel se v korunách a jeho hmotnost se zvyšovala. Takto zůstal až do oteplení, které přišlo ve středu," vysvětlil Minx. Majitelé takto postižených lesů budou muset dřevo vytěžit a vysadit nové stromy, což znamená náklady navíc, se kterými nepočítali. Kromě samotné těžby spolkne další peníze i znehodnocené dříví, jehož cena klesá na polovinu. Dříví však zdaleka neztrácí nic na své atraktivitě pro kůrovce, jehož přemnožení v takových lokalitách hrozí. Povinností lesníků je proto všechno postižené dříví odstranit. Ulámané stromy přinesly komplikace i lyžařům. Kvůli bezpečnosti došlo k uzavření některých běžeckých tratí zprovozněných teprve v loňském roce. "Z hlediska celého kraje se ovšem o nic dramatického nejedná. Největší problémy napáchal mokrý říjnový sníh, utrpěly jím listnaté stromy. Naštěstí nedošlo k takovým škodám jako například v Pardubickém kraji, kde byla v některých oblastech netypicky velká pokrývka," uvedl Pavel Indra, ředitel krajského ředitelství Lesů České republiky v Šumperku, s tím, že výši škod je dnes brzy předjímat a k jejich zmapování dojde až v jarním období. Jak se budou na jaře odstraňovat? "V některých případech bude nutná předčasná rekonstrukce, tedy vyřezání poškozených dřevin a výsadba nových, někde může naopak po dočištění porostů od zlámaných zbytků dojít k jejich regeneraci," nastínil Indra.
Například v oblasti Nízkého Jeseníku mezi Šternberkem a Rýmařovem větší výkyvy oproti ostatním rokům nezaznamenali. "Je pravda, že mokrý sníh i u nás polámal větve stromů. To prodražuje naši práci, jen letos dáme sedmdesát tisíc navíc na cesty, ale není to dramatické," uvedl Ivo Koláček ze Správy lesů města Olomouce v Huzové.
Letošní zima dokonce pro místní lesy znamená příznivější ceny dřeva. "Oproti podzimu se cena zvedla o patnáct až dvacet procent. Je to tím, že se prodává kvalitnější dřevo z čerstvých těžeb. Pily mají zvýšený zájem, protože je spousta míst, kde se těžit nedá," vysvětlil Koláček.
Sníh je také stále velkou zátěží pro zvířata. "Krmelce jsou stále v obležení. I když se teplota dostala nad bod mrazu, sněhu z lesa neubylo. Je tedy třeba přikrmovat ještě více než dřív. Zvěř už nemá tukové zásoby a je zcela odkázaná na naši péči. Budeme ji krmit do doby, než bude mít přístup k nové vegetaci," řekl Jiří Zbořil, předseda Okresního mysliveckého spolku Olomouc.