Ombudsman: Žádáme zákaz užívání obory Radějov (Hodonínský deník)

Její šetření, které provedla z vlastní iniciativy, totiž potvrdilo, že v oboře docházelo k překročení normovaných stavů zvěře a k jejímu neetickému hromadnému odlovu. A co je podle Seitlové nejzávažnější, že honitba Obora Radějov, jež se nachází v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty a její součástí je také přírodní rezervace Kútky, už téměř sedm let právně neexistuje. "Orgány státní správy pověřené správou myslivosti, zejména Městský úřad Veselí nad Moravou, byly ve věci nečinné a neuplatnily svoje kompetence, které by vedly k nápravě," uvádí ve své tiskové zprávě zástupkyně veřejného ochránce práv Jitka Seitlová. Městskému úřadu ve Veselí nad Moravou vytýká především to, že neověřil vlastnická práva k pozemkům v oboře a obchůzkami nezjistil, že zvěř v oboře nadměrně poškozuje les, přestože na to opakovaně upozorňovala Česká inspekce životního prostředí. "Jako orgán státní správy myslivosti tak nezahájil správní řízení, v němž mohl rozhodnout o snížení stavu zvěře, a to ani poté, kdy už prokazatelně o poškození lesů věděl," zjistila Seitlová.
Vedoucí odboru životního prostředí veselské radnice Petr Michna se proti závěrům kanceláře veřejného ochránce práv ohradil. "My jsme se o přemnožení zvěře dozvěděli loni v lednu," řekl. Jak dále uvedl, správní řízení s uživatelem honitby městský úřad zahájil v květnu 2009, kdy mu nařídil snížit stav jelena o šestašedesát kusů.

Zahajte řízení!
Jenže až do povinného každoročního sčítání zvěře, které nařídil krajský úřad na březen, měl nájemce obory dost času na to, aby nechal vybít přemnožené daňky, a unikl tak postihu.
Pro prošetření celého případu nyní zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová žádá Správu CHKO Bílé Karpaty, aby podle zákona o ochraně přírody zahájila řízení, jež by zakázalo užívání honitby Obora Radějov jako obory. To by v konečném důsledku zabránilo intenzivnímu chovu zvěře, jenž je v oboře jako takové podle zákona možný. Proti postupu Správy CHKO namítá, že doposud tolerovala existenci obory, přestože už měla dříve možnost její užívání omezit či zakázat. To podle vedoucí Správy CHKO Jiřiny Gaťákové není tak docela pravda.
"Jedno řízení o omezení užívání jsme vedli už od roku 2006, a to bylo pravomocně ukončené v roce 2009. Celé bylo vedené s ohledem na přírodní rezervaci Kútky," připomněla. I když ministerstvo životního prostředí pak řešilo hned dvě odvolání, výsledkem řízení byl podle Gaťákové zákaz cílevědomého chovu spárkaté zvěře v přírodní rezervaci Kútky v oboře a omezení vstupu zvěře do této rezervace. Kdy a jak nyní ochranáři na zprávu ombudsmana zareagují, Gaťáková zatím neví. "Určitě nějaké kroky podnikneme, budeme je nejdříve konzultovat s vedením v Praze," informovala.
Ze závěru kanceláře ombudsmana vyplývá, že největší problém honitby Obora Radějov je, že se nachází na pozemcích různých vlastníků, kteří spolu nevytvořili honební společenstvo. To však vyžaduje zákon o myslivosti. Proto podle Seitlové honitba k 31. březnu 2003 právně zanikla. "Říct, že neplatí původní rozhodnutí, která honitbu uznala, by mohl jen soud," reagoval však na to šéf životního prostředí veselské radnice Petr Michna.