Vědí, proti čemu jsou? (Zemědělec)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Palas s Kostečkou zdůvodňují nesouhlas s návrhem změny zákona:
1) Údajnou finanční a byrokratickou zátěží mysliveckých sdružení při případném novém uznávání honiteb.
2) Možným systémově neopodstatněním snížením výměry minimálních honiteb.
3) Ztrátou možnosti pronajmout honitbu běžným občanům.
4) Nálezy Ústavního soudu ČR, který shledal zákon o myslivosti za ústavně správný.
Pokud se týká prvního bodu, nešlo by v žádném případě o náklady mysliveckých sdružení, ale o náklady vlastníků honebních pozemků, popřípadě honebních společenstev. Na návrzích na snížení minimální výměry honitby pracovali spolu s předními odborníky na zvěř, ekologii a právníky zástupci všech nevládních organizací majitelů pozemků v ČR.
Návrhy jsou 115, 250, 360 nebo 500 ha, a to podle toho, zda jde o honitbu polní nebo lesní, popřípadě smíšenou, o honitbu vlastní nebo společenstevní apod. Je zapotřebí nejen přihlížet k velikosti, ale také ke vhodnosti (aby měla zvěř dostatek vody, potravy, zabezpečený úkryt apod.). Například k tomu, aby spárkatá zvěř nevyhynula, je zapotřebí chovat 50 kusů zvěře srnčí na 2000 ha, zvěře jelení na 4000 ha a zvěře černé na 10 000 ha. Přepočteno na dnešní minimální výměru 500 ha by mělo být v honitbě minimálně 12 kusů srnčího, šest kusů jelení zvěře a dva kusy zvěře černé. Chceme-li však mít revír dobře zazvěřený, mělo by se tam pohybovat například asi 50 kusů srnčího. To už by ale záleželo na domluvě mezi vlastníkem a nájemcem. Proto - čím menší honitba, tím lepší může být zazvěřenost, tím lepší domluva a tím lepší podmínky je možné vytvořit pro zvěř. A nejde jen o zvěř spárkatou, ale i o zvěř polní, která by se měla vrátit do naší krajiny a stát se zdrojem obživy našeho venkova.
O nemožnost pronájmu běžnému či neběžnému občanovi nikdy nešlo a nejde. (Mimochodem, jak se pozná běžný občan od neběžného?) A pokud se týká nálezů Ústavního soudu - copak ty zákony, které se donekonečna novelizují, jsou neústavní? Jestliže máme zákon, který prokázal za sedm let svého trvání svou nefunkčnost a přináší rok co rok miliardové škody našim lesům a polím, musí být změněn. Podrobně jsou všechny navrhované změny zákona rozvedeny v článku na webové stránce www.agroweb. cz z 27. 1. 2007.
Věra Petrová, Sdružení vlastníků honebních pozemků
1) Údajnou finanční a byrokratickou zátěží mysliveckých sdružení při případném novém uznávání honiteb.
2) Možným systémově neopodstatněním snížením výměry minimálních honiteb.
3) Ztrátou možnosti pronajmout honitbu běžným občanům.
4) Nálezy Ústavního soudu ČR, který shledal zákon o myslivosti za ústavně správný.
Pokud se týká prvního bodu, nešlo by v žádném případě o náklady mysliveckých sdružení, ale o náklady vlastníků honebních pozemků, popřípadě honebních společenstev. Na návrzích na snížení minimální výměry honitby pracovali spolu s předními odborníky na zvěř, ekologii a právníky zástupci všech nevládních organizací majitelů pozemků v ČR.
Návrhy jsou 115, 250, 360 nebo 500 ha, a to podle toho, zda jde o honitbu polní nebo lesní, popřípadě smíšenou, o honitbu vlastní nebo společenstevní apod. Je zapotřebí nejen přihlížet k velikosti, ale také ke vhodnosti (aby měla zvěř dostatek vody, potravy, zabezpečený úkryt apod.). Například k tomu, aby spárkatá zvěř nevyhynula, je zapotřebí chovat 50 kusů zvěře srnčí na 2000 ha, zvěře jelení na 4000 ha a zvěře černé na 10 000 ha. Přepočteno na dnešní minimální výměru 500 ha by mělo být v honitbě minimálně 12 kusů srnčího, šest kusů jelení zvěře a dva kusy zvěře černé. Chceme-li však mít revír dobře zazvěřený, mělo by se tam pohybovat například asi 50 kusů srnčího. To už by ale záleželo na domluvě mezi vlastníkem a nájemcem. Proto - čím menší honitba, tím lepší může být zazvěřenost, tím lepší domluva a tím lepší podmínky je možné vytvořit pro zvěř. A nejde jen o zvěř spárkatou, ale i o zvěř polní, která by se měla vrátit do naší krajiny a stát se zdrojem obživy našeho venkova.
O nemožnost pronájmu běžnému či neběžnému občanovi nikdy nešlo a nejde. (Mimochodem, jak se pozná běžný občan od neběžného?) A pokud se týká nálezů Ústavního soudu - copak ty zákony, které se donekonečna novelizují, jsou neústavní? Jestliže máme zákon, který prokázal za sedm let svého trvání svou nefunkčnost a přináší rok co rok miliardové škody našim lesům a polím, musí být změněn. Podrobně jsou všechny navrhované změny zákona rozvedeny v článku na webové stránce www.agroweb. cz z 27. 1. 2007.
Věra Petrová, Sdružení vlastníků honebních pozemků
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.