Tolik mladých trubačů nám svět může závidět (Mladá fronta DNES)

Čekaly je hodiny teoretické i praktické výuky, kterou absolvovali nejprve rozděleni do několika skupin a později rovněž společně. Museli se co nejlépe sehrát na nedělní společný koncert. Učit se toho bylo víc než dost. Ať už správné držení nástrojů, techniku hry, dýchání, ale i odpovídající chování na pódiu. "To studentům často dělá více problémů než vlastní hraní," uvedl lektor Petr Vacek.
Smyslem podobných setkání, jaké se konalo ve Žluticích, je podle něho zachovat tradici lovecké hudby a přilákat k ní mladé.
Kouzlu troubení propadla třeba Anna Přibylová z Pačejova u Horažďovic, jež studuje ve Žluticích v prvním ročníku. Jde tak ve stopách své sestry, která se rovněž stala lesní trubačkou. "Začátky jsou těžké, ale při troše píle se to dá zvládnout. Začínala jsem na borlici a poté přešla na lesnici. Ta se dá snáze udýchat. Střídat oba nástroje je poměrně komplikované, protože každý má jinou techniku ovládání," uvedla Přibylová.
O to, že by lovecká hudba upadla v zapomnění, nemá Petr Vacek, který působí i jako předseda Klubu trubačů při Českomoravské myslivecké jednotě, obavy. Nyní je v klubu evidováno kolem 450 hráčů a k tomu hraje v Česku dalších asi 3000 neregistrovaných trubačů. V tomto odvětví proto patří Česká republika k evropské špičce.
"V řadě jiných zemích nám mohou závidět i velmi dobrý systém výchovy mladých trubačů," poznamenal Vacek.