Ovoce bude málo, sadaři bojují s hladovou zvěří (Havlíčkobrodský deník)

V lokalitách, kde ovocnáři neprořezávají větve, které srnky a zajíci spořádají, je nutné zasáhnout. Například společnost Zemos Velké Němčice chrání své mladé stromy tím, že zvěř přikrmuje senem. Škody tím snižuje na minimum.
"Co se týče meruněk, tam nemáme problém z důvodu starší výsadby. Horší je to u mladých výsadeb jádrovin, to znamená jabloní a hrušní. Srnky a zajíci se při vyšší sněhové pokrývce dostanou výš. A nepomůže ani oplocenka, která chrání kmen. Pak dochází k jeho poškození, případně okusování spodních partií větví," vysvětluje Roman Loskot ze společnosti Zemos Velké Němčice.
Pokud sadaři situaci neuhlídají, znamená to obrovské škody. "Máme zkušenost, že pokud jsou v desetihektarovém sadu dva zajíci, můžou tam udělat pořádnou paseku. Větší škody minimalizujeme tím, že rozvážíme seno," říká Loskot.
O rozlehlé sady Zemosu se podle něj zajímají hlavně zajíci. Pokud si na sněhové pokrývce stoupnou na zadní a začnou okusovat kůru ze stromu nad oplocenkou, může to vést i k odumření celého stromu.

Kdo poškozuje ploty
Sadařům dělají starosti neznámí záškodníci, kteří dělají v plotech díry. Zvěř má pak do sadu snadnou cestu. "Nevím, jestli to dělají nějací pytláci, ale nechápu to. Kdo k tomu má v tomto období důvod? Když jsou tam jablka, tak se to dá pochopit, ale tohle," nerozumí Loskot důvodům takového jednání.
Pokud je v plotech víc děr, bojují sadaři s hladovou zvěří i jinak. Odstraní pletivo, vytvoří rojnici a zvěř vytěsňují. Především srnky, které na rozdíl od zajíců snáze dosáhnou na spodní větve, které při okusu nenávratně poškodí.
Loskot vzpomíná na zimu před několika lety, kdy měli sadaři se zvěří opravdu velké potíže. Tehdejší škody byly výrazně větší.
V sadech další společnosti, Patrie Kobylí, která na svých pozemcích pěstuje zejména meruňky, mají naopak problémy minimální. "Všechno je oplocené. Jak zamrzlo, tak se tam zvěř nemůže dostat. A když, tak nenadělá tolik škody. Zajíců je u nás málo. Myslím si, že letos to bude v pohodě," věří vedoucí divize sadů Michal Schovánek.
Hospodář Mysliveckého sdružení Zaječí Karel Varmuža vysvětluje, že zvěř se zaměřuje hlavně na měkké dřeviny, například topol, vrbu či jívu. Z ovocných stromů jsou to jabloně a vinice. "Kdo obalil stromky nebo je natřel repelenty, má vyhráno," říká zkušený myslivec.