Zostřit tresty za pytláctví (Haló noviny)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Proč je z trestného činu pytláctví pouze přestupek? Proč není bráno zvíře jako živý tvor, jeho cena vyčíslena v chovné hodnotě, včetně reprodukční možnosti u samičích kusů? Nad každou toulavou kočkou a nevychovaným psem se toho napíše, a v tomto případě nic.
Trochu si to rozebereme. Každý myslivec musí mít příslušné zkoušky, zbrojní průkaz a průkaz zbraně. V případě, že obdrží povolenku k lovu na některý kus zvěře spárkaté, může jít lovit. Po jejím ulovení musí vyplnit průvodní lístek a upevnit plombu. Za to musí (alespoň u většiny slušných mysliveckých sdružení) chodit na brigády, krmit zvěř v zimním strádání, krmivo si často opatřovat ze svého a i jinak se podílet na ochraně zvěře lovné, ptactva a podobně.
To ale pytlák, ať již myslivec, nebo zbohatlík, někdy také policista nebo jinak postavený >nadčlověk«, nemusí. Stačí mu někde si opatřit zbraň, auto a drzé čelo. Když to náhodou praskne, zaplatí se v lepším případě pokuta a jede se dál. Takový myslivec, pokud nedodává upytlačenou zvěřinu do hospod a jatek, to má těžké. Přijde o lovecký lístek a jestliže bude pro svou kritiku na indexu, tak i o zbrojní průkaz. Osobně mám velmi špatné zkušenosti s lidmi, kteří povýšili pytláctví na prosperující živnost.
V dnešní době zvěř, až na malé výjimky, prý všem a stále škodí. Jsou to lesy, jsou to zemědělci. Hlad po zemědělské půdě a stavebních parcelách vytlačuje lovnou zvěř i zpěvné ptactvo do okrajových míst, pokud vůbec my, jako lidé, jim dopřejeme alespoň nějaké místo pro život. Pozastavuji se proto nad konáním, či lépe nekonáním ministerstva životního prostředí. Zajímá je tato problematika nebo je zajímají politické posty?
Také přehnaná ochrana toulavých a pytlačících psů není namístě. Kdo viděl, jak domácí mazlíčci, od ořecha po rotvajlera, štvou srnu a po jejím uštvání ji za živa trhají, musí mít doživotně pokažené iluze o milých pejsáncích, kteří se jen tak proběhnou za tím nějakým zvířetem. Zvláště, když se v protrženém břiše hýbou jeden nebo dva plody ještě nenarozené. Vůbec jim nevadí, že zejména v zimním období, i když srnu či laň nedoběhnou, ji uštvou a ona zahyne na zápal plic.
Přimlouvám se proto, aby zákon o pytláctví byl velmi zpřísněn. Jinak se ale není čemu divit. Každý se přece má postarat sám o sebe, jak nám bylo řečeno předními privatizátory. Podle toho to proto tak vypadá.
Josef NOVOTNÝ, Sulec