Myslivost je jen umělým strašákem a pro naši přírodu je nezastupitelná (Havlíčkobrodský deník)

Jestliže vedení Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ), Okresní myslivecký spolek (OMS) Jihlava a pracovníci referátu životního prostředí Magistrátu města Jihlavy nejsou schopni a ochotni jasně a odborně vyjádřit svůj názor na postavení myslivosti u nás a zaujmout rozhodné a především odborné stanovisko pro podporu myslivosti, je pochopitelné, že takovéto demagogické útoky v médiích pokračují a budou pokračovat.

Honební pozemky
Vyjadřuji se jako myslivec a myslivecký hospodář HS Řídelov za svou osobu a ze svých zkušeností. Dle mého názoru je třeba všem těmto demagogům jednoznačně připomenout, že žijeme v právním státě a je nutno respektovat zákony, které danou problematiku vymezují.
Každý honební pozemek v naší zemi náleží ze zákona do určené honitby v dané lokalitě a z toho plyne naprosto jednoznačně, že pro honitbu jako takovou platí vždy zákon o myslivosti i s určitým patřičným omezením pro každého návštěvníka jakékoliv honitby. V honitbách se totiž vyskytuje zvěř, která je pojata jako národní bohatství státu a je třeba ji určitým způsobem chránit, chovat a pečovat o její zdravotní stav, což v přenesené působnosti vykonávají právě tito napadaní myslivci.
Je proto naprosto pochopitelné, že se pejskaři nemohou v honitbách chovat tak naprosto svévolně a ještě pouštět své miláčky na volno kdekoli v honitbě. Každý takový miláček rozvine v lesním prostředí své vlastnosti a vlohy a stává se nebezpečím právě pro to naše národní bohatství, které myslivec ze zákona chrání.

Napadání myslivců
Musím se zeptat pejskařů, vyjadřujících obavy z myslivců, proč nejdou třeba na dálnici a nepustí si svého miláčka na volno přímo tam? Z hlediska zákona jde přeci o naprosto stejnou identickou situaci (platí přeci zákon o pozemních komunikacích, a ten stanoví určitá omezení též).
Proč tedy v honitbě toto nikdo nerespektuje a myslí si, že si může v lese dělat, co chce? Proč asi města ve svých katastrech stanovila zóny volného pohybu psů? Proč nepíší pejskaři, že mají strach z aut, když jdou po chodníku?
Jestliže jsou myslivci neustále napadáni a jejich činnost je bagatelizována, chtěl bych vidět, jak by byli stejnými redaktory kritizováni, kdyby se myslivci nevěnovali odstřelu toulavých koček, psů, lišek a jiných druhů zvířat. Mimochodem, těchto zvířat je v České republice ročně odstříleno desítky tisíc.
Každý ví, co je to vzteklina a jak by se asi mohla rozšířit, kdyby myslivci takto nekonali. Právě tady vidím nezastupitelnost myslivců a jejich činnost jako přínos, to ať si každý uvědomí, než si do myslivce zase tak zvaně rýpne.
Prostě se musí i pejskaři smířit s tím, že musí dodržovat platné zákony a uvědomit si, že i honitba je živý organismus, ve které je nutno dodržovat nějaká omezení.
Pevně věřím, že se veřejnost konečně myslivců přestane bát.
Ladilav Děchtěrenko, myslivecký hospodář HS Řídelov