Myslivci na nohou: Stát zvažuje vybíjení lesní zvěře (aktualne.cz)

Zvěř způsobuje škody za stovky milionů
Vláda předloni schválila Národní lesnický program, který má napomoci uzdravit české lesy, jejichž stav patří k nejhorším v Evropě.
Jedním ze základních kroků, jak tohoto cíle dosáhnout, je právě výrazné omezení počtu přemnožených jelenů nebo muflonů, kteří na lesních porostech každoročně způsobí škody za stovky milionů korun. Tomu se ovšem Českomoravská myslivecká jednota brání.
Předseda sdružení, hejtman Jaroslav Palas v dopise, pod nímž je podepsán rovněž jednatel Jaroslav Kostečka, například píše o hrozbě "hubení spárkaté zvěře na potkání".
Nebo o tom, že z lesa mají zmizet "občané, kteří provozují myslivost jako svojí volno časovou aktivitu". Na jejich místo mají podle Palase nastoupit "profesionální lovci, kteří pak jako nějací deratizátoři za použití všech dostupných prostředků zredukují veškeré škůdce na minimum".

Experti: Nechceme žádnou krvavou lázeň
Lidé z expertní skupiny taková tvrzení odmítají, ovšem trvají na tom, že spárkatá zvěř se musí redukovat na přijatelnou mez, aby v lesích nezpůsobovala takové škody.
"V některých oblastech je například jelenů více než pětkrát, než je únosné," řekl Aktuálně.cz Jaromír Bláha z Hnutí Duha, který je rovněž členem expertního týmu. Přemnožená zvěř hledající potravu například brání tomu, aby se do českých lesů vrátilo více listnáčů.
Komise proto doporučila, aby se myslivecký zákon a navazující vyhláška změnila tak, aby se stavy zvěře už napříště nestanovovaly podle tabulkových čísel, ale aby se přizpůsobovaly tomu, jak je les v jejich teritoriu poškozený.

Majitelé versus myslivci
Experti v pracovní skupině zároveň doporučili dát více pravomocí menším vlastníkům honebních pozemků, kteří v současnosti nemají dostatek možností bránit se proti přemnožené zvěři.
"Většině vlastníkům honebních pozemků myslivci již dlouhodobě neplatí nájmy a řádně nehradí škody na porostech. Pokud je výjimečně hradí tak v nepřiměřené výši," sdělil František Janda, předseda Svazu vlastníků půdy.
Svaz rovněž požaduje, aby se změnila zákonem stanovená minimální výměra honitby 500 hektarů. "Voláme po užším spojení myslivosti a vlastnictví honebních pozemků. Toho docílíme především tím, že výrazně snížíme minimální výměru," uvedl Janda, podle něhož by to měli být vlastníci půdy, kdo rozhodují o velikosti honitby a nikoli myslivci.

Jeleni, všude kam se podíváš
Českomoravská myslivecká jednota odmítá, že by jelenů či muflonů bylo v českých lesích extrémně mnoho.
"Současné stavy spárkaté zvěře ani zdaleka nedosahují početnosti velkých býložravců v původních podmínkách," konstatoval Jaroslav Kostečka, jednatel mysliveckého sdružení, které má desítky tisíc členů.
"Je nutné si zcela zásadně připomenout, že se v současné době například jelení zvěř stabilně vyskytuje pouze na 25 procentech území. V minulosti žila jelení zvěř na 100 procentech území," dodal Kostečka.

Pozor, ať netrefíme houbaře
Sdružení rovněž odmítá návrh, aby napříště mohla být honitba menší než současných 500 hektarů. Tvrdí, že by to na snížení škod spárkaté zvěře nemělo žádný vliv.
"Došlo by ke značným problémům při tvorbě honiteb, enormní zatížení státní správy při správních řízeních, navýšení délky hranic a je možné zvažovat i zvýšené ohrožení bezpečnosti návštěvníků lesa vzhledem k výkonnosti dnešních zbraní a malé výměře honiteb," varoval Jaroslav Kostečka z myslivecké jednoty.
Myslivci ovšem zatím mohou být spokojeni. Ministerstvo zemědělství se zatím k žádné změně zákona či vyhlášky, které by podle doporučení expertů vedly ke snížení počtu spárkaté zvěře, zatím nechystá.

Ilustrační foto: Svatopluk Šedivý, www.photohunts.cz