Popularita psích spřežení roste (novinky.cz)

Milovníků jízdy se psím spřežením v Česku v posledních letech přibývá. Takzvaný mushing vyhledávají i turisté. Do saní zapojují své voříšky i amatérští majitelé zvířat. Kynologové ale upozorňují, že laik by se před prvním upnutím psa do postroje měl poradit s odborníkem.

Jízdu se psím spřežením si lidé v minulosti spojovali asi hlavně s romantikou drsného zasněženého severu a dobou dobývání zlata na Aljašce. Psi od pradávna sloužili jako nezbytný dopravní prostředek při lovu tuleňů v Grónsku a využívali je dobyvatelé Severního a Jižního pólu.

Pro mnohé představuje v současnosti jízda se psím spřežením výjimečný sportovní zážitek se spoustou adrenalinu a pro chovatele je to hlavně požitek ze zábavy v přírodě. Poraďte se s kynologem

Amatéři zapojují své čtyřnohé miláčky do obyčejných sáněk. Radost z jízdy pak mají hlavně děti. "Při zimních radovánkách je omezením pouze zdravý rozum. Je mnoho plemen, které se k tažení nehodí, ale také těch, kterým takový druh pohybu zpříjemní život. Jde hlavně o kontakt s rodinou při hrách," řekl chovatel a cvičitel Radek Kryštof.

"Před prvním kontaktem psa se sáňkami bych určitě nezkušeným radil navštívit kynologa, který zjistí, zda se pes hodí k takovému sportu, poradí s rozcvičkou a zátěží, jaká je pro dané plemeno vhodná," zdůraznil.

"Hodně rodin si pořídilo severského psa, kterého chová doma pod stolem, což je špatně," uvedl kynolog. Za uplynulých dvacet let se toho podle něj dost změnilo, křížením vznikly nové vyšlechtěné rasy. "Někdo na závody přiveze zvíře, které by přežilo v severské pustině, a jiný psa ve speciálním oblečku, protože nesnáší zimu, ale určitě vyhraje, protože je nejrychlejší," podotkl Kryštof.

V Česku chovají psy pro závody spřežení asi tři až čtyři tisícovky lidí. Za sezónu se odjede kolem 40 závodů, některé na sněhu, další s kárkami. Vedle obvyklých arktických typů se k tažení používají dobrmani, setři, kolie, springr-španělé a další. Dokonce boxeři byli úspěšně cvičeni pro sáně.

Pes, který váží 25 kilogramů, by měl lehce utáhnout po rovině 50 kilogramů bez známky námahy. Jeden samotný pes může pomáhat s taháním nákupů, pošťáci na sáňky v horských oblastech nakládají balíky a cvičená smečka je žádanou atrakcí na různých slavnostech.

"Důležitá je zkušenost majitelů. Odborník poradí co dělat, aby člověk neublížil zvířeti, nutná je před prací rozcvička, zátěži musí odpovídat také strava," uvedl Kryštof. Pokud chovatel základní pravidla zvládne, bude tažení sání zábavou pro všechny. Speciální sáně, jejichž cena začíná u 6 000 korun, pro amatéry nejsou potřeba, ale dobré je, aby měly brzdu.

Kdo nemá psa, ale chce si jízdu se psím spřežením vyzkoušet, může využít nabídku cestovních agentur. Víkend pro dvě osoby v Krkonoších spojený s mushingem vyjde zhruba na 3 000 korun. Caniscross a bikejöring bez sněhu

Smůlu už nemají ani ti, kteří si chtějí užít sportu se psem a sníh v jejich okolí chybí. Místo sáněk lze pořídit vozík nebo vyzkoušet takzvaný caniscross, při kterém běží člověk a jeho pes po vytyčené trati, či bikejöring, což je podobná disciplína, jen člověk neběží, ale jede na kole. Sporty se před lety vyvinuly právě jako odnož závodů psích spřežení, Češi v nich nyní patří mezi světovou špičku