Přísnější tresty za týrání zvířat (Haló noviny)

Naopak pytláctví se nově posuzuje pouze jako přestupek, pokud způsobená škoda nepřesáhne pět tisíc korun. Zatímco změny týkající se týrání zvířat odborníci vesměs vítají, se změnami v oblasti pytláctví nesouhlasí profesionální myslivci, ale ani někteří politici.
Od 1. ledna se výrazně zpřísnil postih za týrání zvířat. Dosavadní úprava, která postihovala odnětím svobody až na jeden rok týrání zvířete pouze v případech recidivy, nebo teprve v případech utýrání zvířete, se nahradila úpravou postihující utýrání zvířete až tříletým trestem a trestem odnětí svobody až na pět let při utýrání většího počtu zvířat. Trestnost se dále rozšiřuje i na závažná nedbalostní jednání. Až na dva roky odnětí svobody může být odsouzen pachatel, který z hrubé nedbalosti zanedbá potřebnou péči o zvíře, které vlastní nebo o něž je povinen se starat, a způsobí mu tím trvalé následky na zdraví nebo smrt.
Podle stínové ministryně KSČM pro legislativu a členky sněmovního podvýboru pro myslivost, rybářství, včelařství, zahrádkářství a chovatelství Zuzky Bebarové Rujbrové však zvýšení trestní sazby samo o sobě nevyjadřuje společenskou nebezpečnost tohoto jevu. "Problém, proč se týrání zvířat nepostihuje, spočívá spíše v lidské lhostejnosti," řekla našemu listu. Tím narážela na případy, kdy lidé týrání zvířat často nečinně přihlížejí. Na druhé straně však připustila, že existuje celá řada případů, kdy lidé naopak na týrání zvířat upozorní, ale k žádnému postihu nakonec nedojde. Rujbrová připomněla, že v minulosti sama podala podnět k stíhání podobného trestného činu. Upozornila na konkrétní případ chovu hovězího dobytka, který prý stál po břicho v bahně a viditelně živořil. Veterinář v posudku, který na žádost státního zástupce vypracoval, však uvedl, že podobným způsobem je u nás chováno více zvířat a podnět byl odložen. "Nemyslím si ale, že to je důvod, abychom před týráním zvířat zavírali oči. Se zpřísněním postihu samozřejmě
souhlasím, za důležité však považuji postihovat všechny případy, o kterých víme," dodala Rujbrová, kterou jsme zastihli na cestě z výstavy psů v Olomouci.

Zpřísnit tresty za pytláctví
Naopak v otázce pytláctví čekají nový trestní zákoník zřejmě změny. Hned v prvním dni jeho účinnosti volala Asociace profesionálních myslivců po novele. Právní úprava pytláctví je podle Rujbrové v novém kodexu špatná. S úpravou nesouhlasí ani řada poslanců. Rujbrová připomněla, že už při jednání podvýboru pro myslivost se shodli na tom, že je potřeba hledat napříč politickým spektrem shodu pro změnu kodexu tak, aby se postih trestného činu pytláctví opět zpřísnil.
"Základní problém je, že trestní zákon stanovil pro trestný čin pytláctví hranici způsobené škody částkou 5000 korun. Pokud je škoda nižší, jde pouze o přestupek," vysvětlila Rujbrová. Částka 5000 korun podle ní převyšuje hodnotu kusu většiny zvěře. Místopředseda sněmovního zemědělského výboru Ladislav Skopal (ČSSD) novinářům řekl, že chce podat podnět ministerstvům zemědělství a životního prostředí, aby připravila příslušnou směrnici, která by určovala hodnotu zvěře. Podle Skopala se při stanovení škody na zvířatech nepřihlíží k jejich chovné hodnotě. "Změna ocenění zvířat má svoji logiku. V současné době ta cena fakticky vyjadřuje hodnotu masa. Každý myslivec ale ví, že větší hodnotu než maso má trofej, kvůli níž také pytláci v mnoha případech zvěř loví," dodala Rujbrová.
Myslivci se možná žádané změny dočkají. Již na lednovou schůzi sněmovny chtějí sociální demokraté zařadit svou novelu trestního zákona, k níž chtějí také připojit, aby se příprava pytláctví stala opět trestným činem. Stejně tak navrhují, aby se hranice škody mezi trestným činem a přestupkem snížila ze současných 5000 korun na 2000 korun. "Nepochybuji o tom, že klub KSČM nebude mít s podporou takového návrhu žádný problém," uvedla Rujbrová.