Krmivo s léky vozí myslivci do krmelců už léta (Žďárský deník)

Již tento víkend přibude do krmelců ve žďárském okrese krmivo obohacené o léčiva. Ta zvěři myslivci již zhruba deset let podávají vždy po dva dny během každé zimní sezony. Léky by měly zvířata zbavit jak vnitřních, tak i vnějších parazitů.

* Jakých cizopasníků se lesní zvěř díky podávání léčiv zbaví?

Každá zvěř během roku samozřejmě nachytá nějaké parazity, a to jak vnitřní, tak vnější. Trpí pak například červivostí plicní nebo střevní, problémem je také střečkovitost. Střečci, tedy larvy much, jsou nakladeni například do nosohltanu zvěře a ta se poté dusí. Dále ještě existují například střečci podkožní - moucha naklade své larvy pod kůži zvířete, a to nejčastěji na hřbet za krk, kde se zvěř nemůže podrbat. Tamlarva parazituje tak dlouho, dokud není dostatečně velká. Potom vypadne ven, zakuklí se a již na zemi se z kukly vylíhne opět moucha. Zvěř tímto jednak trpí, ale také její kůže je pak samozřejmě znehodnocená. Kromě toho léčiva zvěř zbaví i svrabu, blech, klíšťat a dalších parazitů.

* V jaké formě se zvěři léky podávají?

Mícháme jim je s běžným granulovaných krmivem, na které je zvěř zvyklá a ráda jej konzumuje, a to především v zimním období, kdy má méně další potravy.

* Kdy se obvykle s přeléčením začíná?

Léčiva jsou průmyslově vyráběna a jedná se vlastně o chemické látky, zvěřina tedy v době, kdy zvěř léky konzumuje, není vhodná jako potrava pro člověka. S přeléčením proto začínáme až po ukončení lovecké sezony, tedy v lednu, kdy většina zvěře již není lovena. Letos se krmivo smíšené s léčivy bude do krmelců umisťovat o tomto víkendu - 9. a 10. ledna. Nejméně do konce ledna by pak nemělo být maso léčených zvířat konzumováno člověkem - to by měli mít na paměti také ti, kteří by například sražený kus srnčího chtěli naložit do kufru auta a použít jej v kuchyni.

* Kolik krmiva s léky musí zvěř sežrat, aby se zbavila parazitů?

Měla by sníst celou stanovenou dávku, což třeba pro srnčí zvěř činí půl kila této směsi. Pro muflony je dávka osm set gramů, pro jelení zvěř jedno kilo. Aby zvířata zkonzumovala vždy celou dávku, podáváme jim toto krmivo jako jediné. Zároveň je naváženo do krmelců po dva dny, a to pro případ, že by silnější kusy sežraly první dávku a na slabší se nedostalo.

* Co se stane, pokud některé kusy zvěře přesto zkonzumují léčiv méně, než činí nutná dávka?

Pokud například místo půl kila krmiva s léčivy pozřou jednom dvě stě gramů, může to mít účinek spíše opačný - parazité se stanou vůči léčivu rezistentní. Proto klademe myslivcům na srdce, aby zrovna na tomto kroku nešetřili a dávali zvěři krmení s léky dostatek. Někdy se také může stát, že účinné látky nezlikvidují úplně všechny larvy nebo vajíčka v těle zvěře, a některé pouze vypudí ven. Tehdy pak nastává pro myslivce druhá fáze, tedy dezinfekce krmných zařízení. Odstraňuje se hnůj, v němž se mohou parazité ještě vyskytovat. Tento zvířecí trus se pak pálí nebo kompostuje, krmelec se pak ještě dezinfikuje například vápnem nebo chloraminem.

* Kolik krmivo obohacené léčivy stojí a jaké množství jej kupujete? Hradí si ho myslivci sami, nebo na něj dostávají i nějaké příspěvky?

Letos jsme koupili šedesát devět metráků, což nás přišlo na 310 tisíc korun. To je ale jenom krmivo s léčivy, které zajišťujeme my jako Okresní myslivecký spolek ve Žďáře nad Sázavou. Ve žďárském okrese se nachází sto dvacet honiteb a v některých si zajišťují léčiva sami. Vněkterých krajích myslivcům na léčiva příspívají, na Vysočině tomu tak bohužel není.

* Jak dlouho se léčiva na Žďársku používají? Jsou patrné výsledky?

Zhruba v sedmdesátých letech tady hynulo, a to zejména na plicní a střevní červivost či střečkovitost, velké množství zvěře. Léčení už praktikujeme asi deset let ve většině honiteb a mohu říci, že tu nyní máme zvěř poměrně zdravou a její úhyn je minimální. Proti ztrátám na zvěři, které můžeme ovlivnit, se samozřejmě snažíme všemožně bojovat. Sem patří například přikrmování, podávání léčiv a podobně. Jiná kapitola je pak vzrůstající dopravní ruch nebo zemědělská mechanizace - proti tomu toho skutečně moc dělat nemůžeme.