Konec silvestrovské poslední leče (Písecký deník)

Myslivci a jejich přátelé se na Silvestra sešli, aby se rozloučili se svým zasněženým revírem a jeho zvěří, prošli se na čerstvém mrazivém vzduchu a hlavně aby se dobře pobavili při své tradiční poslední leči v jedné výše položené chatě.
Ten den se vlastně nikdo nesnažil nic ulovit - a i psi si toho byli nějak vědomi. Ostatně - stará myslivecká tradice káže popřát zvěři o Vánocích klid a pokoj. Myslivci se bavili tak dobře, že jim čas neubíhal, ale doslova letěl. Nesčetněkrát připíjeli na vše možné, s chutí si zazpívali a vyprávěli různé příhody.
Najednou jeden z nich řekl, že je čas jít domů, aby domácí myslivci ještě stihli přivítat nový rok v kruhu rodiny a ti přespolní, aby nezmeškali letošní poslední vlak domů. Vydali se tedy se svými psy do mrazivé noci, takové modré a plní jiskřícího sněhu. Na cestu jim svítil velikánský stříbrný měsíc, který byl právě v úplňku. Jak už to mezi myslivci chodí, nebývá nouze o všelijaké nápady. Kdosi navrhl, že by Franta mohl měsíc sestřelit. I když na honu ještě neulovil žádné živé zvíře, měsíc, který je velký, lesklý a stojí bez hnutí na obloze, snad trefí.
Franta byl dobrý hodný člověk, který měl rád přírodu, lesy i myslivost, lovecké úspěchu se mu skutečně vyhýbaly. Zprvu se chvíli zdráhal, ale poté slovo dalo slovo. Bylo dokonce uzavřeno několik sázek splatných již v příštím roce. Ostatní kolem střelce vytvořili kruh - a čekali a radili.
Franta sáhl do kapsy, vytáhl dvě patrony a nabil svou dvojku po dědečkovi. Cvakly kohoutky, střelec chvíli poctivě mířil na měsíc - a pak bezprostředně po sobě zmáčkl obě spouště. Z hlavní vyšlehly do noci dva ohnivé šípy, ticho narušily dvě mohutné rány, které ještě ozvěna několikrát vrátila. Střelec pro jistotu tuploval.
Chvíli bylo dramatické ticho. Franta vykuleně zíral na měsíc, který se na něj docela vesele usmíval dál. Pak se ozval smích. Neúspěšný střelec mezitím dočista vystřízlivěl a pochopil, jak kamarádům naletěl. Jeho hněv ale dlouho nevydržel, vše se zase v dobré obrátilo a silvestrovští kumpáni se za zpěvu vydali dále ke vsi. Odjíždějící ostatní doprovodili až k vlaku, popřáli se navzájem to nejlepší do nového roku a srdečně se rozloučili. I v dobách, kdy na konec silvestrovský večer zbyly jenom hezké vzpomínky, ovšem zůstávalo faktem, že Franta se ani tentokrát netrefil.