Otravy bez trestu (Ekolist)

V polovině listopadu vyjádřil na tiskové konferenci ministr životního prostředí Ladislav Miko své rozhořčení nad situací a vyzval Policii ČR, aby začala jednat.

"Za posledních 40 let, kdy je v České republice trávení nelegální, nebyl nikdo potrestán," připomněl Zdeněk Vermouzek s České ornitologické společnosti (ČSO). "Jen v letech 2000 až 2004, kdy jsme situaci monitorovali, šlo o stovky otrávených případů."
"Orel skalní u nás zmizel zhruba před sto lety, především kvůli člověku," vysvětluje Petr Orel z Českého svazu ochránců přírody Nový Jičín. V rámci projektu návratu orla skalního, na kterém spolupracuje i Slovensko, vypustili ochránci od roku 2006 třináct mláďat. V současnosti jsou stará čtyři roky a blíží se pohlavní dospělosti, tedy chvíli, kdy by se mohla začít rozmnožovat. Orel skalní v ČR doposud nehnízdí. "Od roku vypuštění jsme zaznamenali dva nelegální odchyty orlů, ale ptáky se nám podařilo získat zpět a vrátit do přírody. Orlice Gabča byla otrávena v září 2009," shrnul vývoj Petr Orel.
"V letech 2004 až 2009 bylo zabito 18 orlů mořských, 2 orli skalní, 84 káňat lesních, 29 krkavců velkých, 1 sokol stěhovavý a mnoho dalších druhů. V 90 % jde o otravu karbofuranem, vysoce toxickou, dnes nelegální látkou. A přesto nebyl nikdy nikdo potrestán," zdůraznil Zdeněk Vermouzek z ČSO.
Karbofuran se používal v zemědělství jako pesticid a podle české mutace encyklopedie Wikipedie byl v ČR v prodeji až do prosince 2008 pod jménem Furadan ve formě postřiku a granulí. Otrávená zvířata po jeho požití umírají udušením za plného vědomí. Smrtelná dávka pro ptáky je kolem 0,5 mg na kilogram živé váhy. Ptáci obvykle považují granuli karbofuranu za zrní a i jediná granule může být pro ptáka smrtelná. Používání karbofuranu zakazuje zákon o myslivosti a zákon na ochranu zvířat proti týrání. Zakázán je i ve všech zemích Evropské unie.

Miko: Laxní policie
Ministr Ladislav Miko vybídl Českou inspekci životního prostředí a především Policii ČR, aby začala jednat. "Potřebujeme, aby se k situaci policie postavila aktivně, a ne aby nám zdůvodňovala, jaké jsou tu problémy a proč to nejde. Očekával bych skutečně vstřícnější postoj," konstatoval Ladislav Miko v listopadu.
Miko by současně rád spolupracoval i s Českomoravskou mysliveckou jednotou při hledání případných viníků. Alespoň někteří z nich se totiž podle ochranářů nacházejí právě mezi myslivci. Podle Pavla Křížka z Ochrany fauny ČR je tolik případů neobjasněných proto, že některé své viníky myslivecká veřejnost kryje. Tiskový mluvčí myslivecké jednoty Josef Pubal reagoval tím, že je používání otrávených návnad mysliveckým zákonem jednoznačně zakázáno. "Pokud by byl jakýkoli náš člen dopaden a odsouzen za tento čin, byl by okamžitě vyloučen z naší organizace," ujistil Pubal.
Den po tiskové konferenci a uveřejnění článku o nevstřícnosti policie na případech trávení zvířat vydala policie oficiální zprávu o vyšetřování zabití orla skalního, jehož tělo bylo nalezeno na konci září u osady Tomice. Usmrcením orla prý vznikla škoda 200 tisíc korun. "Pachateli hrozí za neoprávněné nakládání s chráněnými a volně žijícími živočichy až roční vězení, zákaz činnosti nebo peněžitý trest," sdělila ČTK mluvčí benešovské policie Zuzana Stránská. Ani na konci listopadu se ale vyšetřování nikam neposunulo, potvrdila Stránská.
Petr Zvolánek z Lesů ČR upozornil i na případy zabití divoké zvěře, kdy dravci nebo kočkovité šelmy působí majiteli škodu například tím, že loví drůbež. "Protože těm lidem ze zákona nikdo nepomůže, berou velmi nešťastně spravedlnost do svých rukou. Je potřeba, aby se stát postavil čelem ke škodám, které dravci působí, a rozumně se angažoval v náhradách," připomenul Petr Zvolánek
Ladislav Miko upozornil i na fakt, že návnady většinou nejsou pokládány proto, aby zabily zrovna mořského orla. "Většinou jsou cíleny na lišky, kuny apod. I v takovém případě to samozřejmě není obhajitelné. Navíc může i malá dávka karbofuranu způsobit velké problémy také u člověka." Ředitel Krajské veterinární správy pro Středočeský kraj Zdeněk Císař uvedl, že jde o vysoce kontaktní a rychle působící jed a na otravu člověka stačí čtvrtina kávové lžičky. I kontakt rukama, kdy se jed dostane do těla póry kůže, může způsobit zdravotní problémy.
Jak můžou pomoci běžní občané? "Dát o nálezu vědět, zejména České inspekci životního prostředí, policii, případně nám," dodal Zdeněk Vermouzek z ČSO. Otrávený pták podle jeho pozorování leží na břiše s poloroztaženými křídly, drápy má křečovitě sevřené a nohy natažené před sebe, hlava je kleslá mezi křídly.