Pytlák století měl doma trofeje z více než 1300 zvířat (Brněnský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
V počtu úlovků by tak směle konkuroval třeba výzdobě loveckého zámku Konopiště. Za pytlačení skončil muž dokonce před soudem, který ho však nakonec letos v lednu osvobodil.
Konečného sbírku objevili policisté náhodou. Jednou v noci se totiž muž opil a střílel na dům, ve kterém se skrývala jeho manželka. Podezříval ji z toho, že ho podvádí. Když pak k němu přišli policisté na domovní prohlídku, našli úctyhodnou sbírku trofejí. Právě kvůli ní stanul Konečný po několika letech před soudem. "Pytlák musí být chycen při činu. Když mě obvinili, seděl jsem doma. Aféra je jen výmyslem policie, kterou v mém domě zachvátila zlatá horečka," tvrdil tehdy Konečný.
Jen sčítání trofejí a vypracování obžaloby přitom trvalo vyšetřovatelům asi tři roky. Nakonec státní zástupce napočítal 1358 úlovků, čímž měl muž způsobit zhruba desetimilionovou škodu. "Tolik exemplářů jsem v soukromé sbírce nikdy neviděl. A to už se myslivosti věnuji přes padesát let. Průměrně je myslivec schopný za celý život shromáždit asi sto dvacet kusů," divil se u soudu znalec Josef Hromas.
Právě o nezvyklé množství trofejí opřel Konečný svou obhajobu. Tvrdil totiž, že je jenom sběratel a že tolik zvířat ani není možné ulovit. Byly by z nich asi tři tuny masa. "Kdyby všechna ta zvířata opravdu ulovil, znamenalo by to, že je predátorem srovnatelným s ledním medvědem nebo tygrem usurijským," vtipkoval u soudu Konečného obhájce Luděk Růžička.
Ani tyto argumenty však žalobce neobměkčily. Zůstal přesvědčen, že ulovenou zvěř má na svědomí Konečný, o kterém se v Ořechově vědělo, že chodí pytlačit. To potvrdil i soudce Antonín Krátký. "Lidé z Ořechova viděli v revíru několikrát jeho auto a slyšeli střelbu," uvedl Krátký.
Obžaloba se opírala také o další důležitý důkaz: trofejím chyběly takzvané pučnice. Ty se navrtávají do lebek ulovené zvěře a usnadňují tak jejich evidenci. "Ze všech 1358 trofejí byla navrtána jen jedna. To může jasně dokazovat pytláctví, stejně jako upravené zbraně nebo neoznačené kůže, které jsme v domě u Konečného našli," řekl státní zástupce Roman Staněk. Obviněný se hájil tím, že všechny kůže nejsou jeho. Tvrdil, že si je u něj nechávali jeho známí a zahraniční klienti. Jaký je původ kůží, prý netušil. A ani navrtávání pučnic u soudu jako důkaz neobstálo. "Ze zákona totiž neexistuje žádná povinnost trofeje navrtávat," prohlásil obhájce Růžička.
Soudci tak nakonec nezbylo nic jiného, než zprostit Konečného obžaloby. Státnímu zástupci se totiž nepodařilo přesvědčivě dokázat, že ulovenou zvěř má na svědomí právě Konečný. Ten si rozsudek pochvaloval. "Děkuji soudu, že spravedlivě rozhodl. Teď jen doufám, že se zbavím nálepky krále pytláků," řekl při odchodu z jednací síně Konečný.