Na Protivínsku kdysi bývaly slavné knížecí hony (Písecký deník)

Zadní Bor pamatuje dle vyprávění a starých zápisků slavné lovy knížete Schwarzenberka. Velice známý a také slavný byl hon, který začínal na Zlatém vrchu u Ražic.
Zvláštní vlak přivezl lovce z Hluboké. Šlo se pak přes les Písečná k Božovicím, kde u ovčína prodávali obchodníci z Protivína párky, dobré pivo i ostré likéry. Pak výstřely padaly u Radán, kde se říkalo v Hřebíkovském koutě.
Lesy pamatují knížete Bedřicha Schwarzenberka z Tochovic, jeho choť Kristl, pamatují i knížete Adolfa a kněžnu Idu. Lovil zde i starý pán a jeho dcera Tereza. I oni milovali čas pozdního podzimku a jeho barvy.
Tam na hřebeni Zadního Boru, kde se říká U Huberta, tam stál i vévoda Tek, což byl švagr anglického krále Edvarda VII. Doubrava pamatuje arcivévodu Ferdinanda d'Este. To on ochutnával loveckou bramboračku z pravých hřibů, co se jim říkalo boráci.
Vše se dělo v místech, kde stávala kdysi dávno dnes již padlá nivelační věž - rozhledna. Již nezazní lesem volání a křik honců. Vyběhl-li zajíc, křičelo se "ház", vylétl-li bažant, znělo pak "tyro". Honci byli kluci zaměstnanců knížecích statků a pivovarů. Peníz šesták jim byl odměnou.
Barevný podzim má rád každý. Starý kníže prý si nechával nacpávat polštáře vonícím listím z javorů Zadního Boru a i zámecké Bažantnice při zámku v Protivíně.
Jistě znáte i křižovatku v Zadním Boru, kde rostou ořešáky. Zde bylo hlášeno množství zastřelené a ulovené zvěře. Srnci, zajíci, bažanti, i tetřívci a koroptve. Lesy byly za těch časů plné zvěře. Panstvo pak nastoupilo do vlaku a večer se konal lesnický ples na Hluboké.
Také hony okolo Protivína bývaly slavné. Hon na Radování, hon v Milenovicích s výkladem zvěře u Dibří.
Když se začínaly snášet z nebes první studené vločky, začínala doba protivínských střelců. Na Štědrý den byl pořádán hon u Židovského hřbitova a pod ním v lukách.
Až se mlhy podzimku položí do strání lesů a pod nohama vám zapraská žalud či bukvice, vzpomeňte si na staré doby lovů. Když se v Boru rozsvítí listí všech barev, pak to posvátné ticho připomene ztracenou dobu ohníčků pasáčků, pečených brambor a dávné slávy knížecích honů.
Nevěříte? Zkuste se vydat do studených lesů.