Školy jsou pro myslivce stále hlavními dodavateli kaštanů (Kutnohorský deník)

Nashromážděné zimní zásoby plodin pro lesní zvěř by myslivci měli mít již pomalu přichystané. "Například v Uhlířských Janovicích, kde máme kmenový stav vysoké spárkaté zvěře asi šedesát kusů, zajišťujeme na zimu zhruba sto až sto padesát metráků ovsa," uvedl myslivecký hospodář z Uhlířských Janovic Jindřich Křeček. Na přikrmování lesní zvěře se ovšem nepoužívají pouze obiloviny. "Žaludy, kaštany a bukvice. To všechno jsou plodiny, které jsou na přikrmování zvěře velmi vhodné," sdělil Jindřich Křeček. Tento druh krmiva však v krmelcích nenajdete myslivci kaštany jednoduše vysypou po loukách a pod stromy, kde si je zvěř sama najde. "Hlavními dodavateli těchto plodin zůstávají školy v našem okolí. Každoročně od dětí vykoupíme pět až deset metráků žaludů a kaštanů," doplnil Křeček. Tradici ve sběru zmíněných plodin mají například v Základní škole Kamenná stezka v Kutné Hoře. "V letošním roce sebrali naši žáci přibližně jednu a půl tuny kaštanů, což je podobné množství jako v minulých letech," uvedla zástupkyně ředitele Základní školy Kamenná stezka Libuše Štická. Pro děti je navíc sběr kaštanů a žaludů možností, jak si přivydělat. Myslivci jim totiž za tyto plodiny platí.
Kromě standardních dokrmovacích plodin se do krmelců mohou dávat i speciální směsi. "Existují firmy, které vyrábí doplňkové granule s vitamíny a vlákninou. To je pak pro zvěř kouzelná věc," sdělil myslivecký hospodář Jindřich Křeček. "Navíc se do nich mohou přidávat i nejrůznější rostliny, které by se jinak zkrmovat nedaly, v granulích je ale zvěř zkonzumuje," dodal.

Přikrmování zvěře nebude možná nutné
Pokud bude letos mírná zima, tak přikrmování zvěře nebude zřejmě nutné. V takovém počasí si totiž zvěř dokáže nalézt potravu sama. "V lese může například konzumovat ostružiní, které je zelené po celou zimu. Na polích je pak dostupná řepka a ozimy," sdělil Jindřich Křeček. "Řepka, i když je pro vysokou zvěř velice lákavá, ovšem není úplně šťastná krmná plodina. Když se jí totiž vysoká zvěř přecpe, tak může i uhynou," doplnil.
Početní stavy vysoké zvěře se však na Kutnohorsku stále zmenšují. Jedním z hlavních důvodů pro úhyn jedinců jsou, podle Jindřicha Křečka, časté střety s auty. Ty pro srnčí zvěř končí většinou smrtí.
Naopak silně přemnožená jsou na Kutnohorsku divoká prasata. "Myslím si, že z prasat by myslivci už měli mít pomalu strach," dodal varovně hospodář s tím, že případné