Kdo odveze ze silnice přejetou lesní zvěř, ohrožuje svůj život (Ústecký deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Řidiči tím získali zadarmo zvěřinu, ale mohou z toho mít nepříjemné, až smrtelné následky. Nejčerstvější případ registrují myslivci v rámci Ústeckého kraje začátkem tohoto týdne na Ústecku.
Prase zmizelo
Miroslav Machala, předseda myslivecké rady Okresního mysliveckého spolku v Ústí nad Labem a předseda dozorčí rady Českomoravské myslivecké jednoty, uvedl, že v pondělí ráno před šestou hodinou zjistil na silnici na Děčín v ústeckém okrese u Varvažova pod objektem Staré pošty, že došlo k usmrcení divokého prasete.
Divočáka pravděpodobně srazil nákladní automobil, protože osobní vůz by zůstal stát na místě, neboť by byl vážně poškozený.
Po příjezdu na místo zjistili myslivci, kteří měli sražený kus odstranit, že divoké prase z kraje silnice zmizelo. Při prohlídce okolí zjistili, že další těžce zraněné prase odešlo kousek od silnice, kde zdechlo. Myslivci v té době již zapařený kus uhynulého divokého prasete odstranili.
"Řidič, který odvezl sražené divoké prase se tím vystavil nebezpečí onemocnění trichinelózou. Žádný kus divokého zvířete by neměl být konzumován bez veterinární prohlídky," varuje Machala.
Telnický starosta a myslivec Jaroslav Doubrava dodal, že nebezpečí je o to větší, že pokud na silnici sražený kus je pokoutně prodán do restauračního zařízení, je nebezpečí, že při nedostatečné tepelné úpravě masa mohou být ohroženy desítky lidí. "Takto došlo v minulosti na Slovensku doslova k epidemii trichinelózy. Nevím, jestli přitom došlo i k úmrtím, jisté však je, že dvě ženy potratily," zdůraznil Doubrava.
Nebezpečná nemoc
Podle krajského hygienika Josefa Trmala z ústecké hygienické stanice se objevuje v Ústeckém kraji zatím naštěstí jen velmi málo pacientů s trichinelózou. Ale varuje, že nemoc může vést až k úmrtí člověka. Historicky první epidemie na území Čech a Moravy byla zaznamenána v roce 1865 v pěti obcích na Liberecku. Tehdy onemocnělo 34 lidí. Od té doby v oblasti ČR onemocnělo přes 1000 lidí a 50 z nich zemřelo. Z toho je zřejmé, jak je choroba nebezpečná. Ze sto nemocných pět zemře.
Člověk se nakazí konzumací nedostatečně tepelně upraveného masa. V našich podmínkách nejčastěji z masa vepřového či z divočáka.
Larvy trichinel se vyskytují ve svalovině zvířat a jsou odolné vůči mrazu.
Pokud člověk sní nedostatečně tepelně opracované maso, je vysoká pravděpodobnost, že tyto larvy se v jeho těle uchytí ve svalech. Onemocnění má dvě základní fáze: střevní fáze představuje dobu dospívání larev a po kopulaci se samičky zavrtávají do stěny střevní, kde produkují nové larvy. Druhá fáze je svalová - larvy produkované samicemi trichinel se rozlézají po těle, procházejí tkáněmi a devastují tělo. Objevuje se horečka, zvracení a průjem, bolesti svalů,svalové třesy.
Průběh nemoci může být velmi těžký, kdy dochází u žen k potratům a nemoc může vést i ke smrti postiženého člověka.
Prase zmizelo
Miroslav Machala, předseda myslivecké rady Okresního mysliveckého spolku v Ústí nad Labem a předseda dozorčí rady Českomoravské myslivecké jednoty, uvedl, že v pondělí ráno před šestou hodinou zjistil na silnici na Děčín v ústeckém okrese u Varvažova pod objektem Staré pošty, že došlo k usmrcení divokého prasete.
Divočáka pravděpodobně srazil nákladní automobil, protože osobní vůz by zůstal stát na místě, neboť by byl vážně poškozený.
Po příjezdu na místo zjistili myslivci, kteří měli sražený kus odstranit, že divoké prase z kraje silnice zmizelo. Při prohlídce okolí zjistili, že další těžce zraněné prase odešlo kousek od silnice, kde zdechlo. Myslivci v té době již zapařený kus uhynulého divokého prasete odstranili.
"Řidič, který odvezl sražené divoké prase se tím vystavil nebezpečí onemocnění trichinelózou. Žádný kus divokého zvířete by neměl být konzumován bez veterinární prohlídky," varuje Machala.
Telnický starosta a myslivec Jaroslav Doubrava dodal, že nebezpečí je o to větší, že pokud na silnici sražený kus je pokoutně prodán do restauračního zařízení, je nebezpečí, že při nedostatečné tepelné úpravě masa mohou být ohroženy desítky lidí. "Takto došlo v minulosti na Slovensku doslova k epidemii trichinelózy. Nevím, jestli přitom došlo i k úmrtím, jisté však je, že dvě ženy potratily," zdůraznil Doubrava.
Nebezpečná nemoc
Podle krajského hygienika Josefa Trmala z ústecké hygienické stanice se objevuje v Ústeckém kraji zatím naštěstí jen velmi málo pacientů s trichinelózou. Ale varuje, že nemoc může vést až k úmrtí člověka. Historicky první epidemie na území Čech a Moravy byla zaznamenána v roce 1865 v pěti obcích na Liberecku. Tehdy onemocnělo 34 lidí. Od té doby v oblasti ČR onemocnělo přes 1000 lidí a 50 z nich zemřelo. Z toho je zřejmé, jak je choroba nebezpečná. Ze sto nemocných pět zemře.
Člověk se nakazí konzumací nedostatečně tepelně upraveného masa. V našich podmínkách nejčastěji z masa vepřového či z divočáka.
Larvy trichinel se vyskytují ve svalovině zvířat a jsou odolné vůči mrazu.
Pokud člověk sní nedostatečně tepelně opracované maso, je vysoká pravděpodobnost, že tyto larvy se v jeho těle uchytí ve svalech. Onemocnění má dvě základní fáze: střevní fáze představuje dobu dospívání larev a po kopulaci se samičky zavrtávají do stěny střevní, kde produkují nové larvy. Druhá fáze je svalová - larvy produkované samicemi trichinel se rozlézají po těle, procházejí tkáněmi a devastují tělo. Objevuje se horečka, zvracení a průjem, bolesti svalů,svalové třesy.
Průběh nemoci může být velmi těžký, kdy dochází u žen k potratům a nemoc může vést i ke smrti postiženého člověka.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.