Dobrovolníci brání jedle proti srncům (Olomoucký deník)

Pomoci lesům v Jívové a na Svatém Kopečku na Olomoucku se vydali dobrovolníci ve dvou říjnových dnech. Koncem minulého týdne pomáhali mladým stromům jedle bělokoré, které se snaží ochránit před přemnoženou zvěří. Chtějí dosáhnout toho, aby se v lesích udrželo více druhů dřevin.
Dobrovolníci kmeny mladých jedliček omotávají, aby je neožírala zvěř. "Používáme koudel, lněný nebo konopný materiál. Ten účinně ochrání vrcholky mladých jedlí proti okusu zvěře na dobu vegetačního klidu a na jaře nebrání dalšímu růstu, protože se přirozeně rozkládá," objasnila Simona Horká z Hnutí Duha.

Letitá tradice
Takto zachránili před záhubou stovky stromů."Tyto akce mají letitou tradici. Na jaře sázíme stromky, na podzim omotáváme jedličky. Letos nás trochu zaskočilo počasí - akci jsme museli dvakrát přesunout. Nejprve kvůli silnému dešti a pak kvůli sněžení," prozradila ochranářka.
Ochranáři se snaží napomoci tomu, aby v lesích rostly různé druhy stromů a aby se porost co nejvíce přiblížil své přirozené podobě. Tu narušil především necitlivý zásah v podobě vysázení velkého množství smrků v minulém století. "Ještě ve dvacátých letech dbala lesnická škola na přirozenou druhovou skladbu. S nástupem komunismu ale naprosto převážilo ekonomické hledisko a došlo k masivnímu vysazování smrků. Od té doby je snaha udržovat přirozené lesy na okraji zájmu," vysvětlil Miroslav Kutal z Hnutí Duha. Až v devadesátých letech změna zákona stanovila povinnost vysázet v lese třicet procent listnáčů. "Ani tento stav však není ideální. Zákon ukládá povinnost vysázet určitý počet stromů, ale ne je chránit,"poukázal Kutal.

Šelmy nestíhají
Proč vlastně stromy strádají? "Zvěř, která ožírá mladé jedle, je v celé republice přemnožená. V přirozených podmínkách regulovaly její počet velké šelmy. Dnes je srnců a jelenů díky zásahům člověka neúměrně mnoho. Myslivci totiž chtějí mít větší stavy zvěře, aby se jim lépe lovilo. Proto jim tento stav vyhovuje," míní Kutal.
V lesích tak zůstávají hlavně smrky. Snahou organizátorů a lesníků je namísto plošného vysazování jedlí a jejich oplocování udržet při životě právě ty stromy, které v lese přirozeně rostou. "Když chceme udržet přírodě blízký ekosystém, musí do lesa vyrazit dobrovolníci a chránit před okusem zvěře jednotlivé stromy," objasnil ochranář. "Ideální by bylo, kdyby počty zvěře neurčovaly normy, které stejně nikdo není schopen dodržet, ale stav lesa. Myslivci jsou ovšem pro titomu,"dodal.
Může však mravenčí dřina lesu výrazněji pomoci? Dobrovolníci doufají, že ano. "Za léta práce už vidíme první výsledky. Odrostlé jedle vyšší než jeden a půl metru už srny neohrožují. Budeme v tom určitě pokračovat. V budoucnu uvítáme pomoc dalších dobrovolníků,"dodala Horká.