Bezpečí pilotů střeží dravci (Srdmička)

Když letos v lednu nasál proudový motor velkého airbusu hejno ptáků nad New Yorkem, pilot nouzově přistál na hladině řeky Hudson a rázem se stal hrdinou. Méně se už ví, že k podobnému neštěstí mohlo dojít i u nás. A o katastrofách, které odvrátila přítomnost dravých ptáků na letištích, se nedozvíme vůbec. Naštěstí.
"Hejna ptáků představují skutečně veliká nebezpečí. Stačí nasát jednoho vrabce či holuba, a může dojít ke zničení motoru," vysvětluje vedoucí letového provozu na hradeckém letišti Arpád Molnár.
V Hradci se proto o bezpečí pilotů a cestujících stará několik sokolníků. Pracují tu ve volném čase a zadarmo, odměnou jim je možnost cvičit své dravce. Sokoli, jestřábi či káňata mají donutit ostatní ptactvo, aby se letišti vyhýbalo.
"Vědí, že se tady dravec vyskytuje, a místo berou obklikou," přibližuje situaci šestapadesátiletý Drahomír Boudyš, který se sokolnictví věnuje více než čtyřicet let.
Jak často dravci vzlétají střežit letiště, záleží na mnoha okolnostech, jako je třeba hustota provozu, množství ptactva, které se okolo právě pohybuje, ale i na ročním období.
"V době tahu je třeba větší obezřetnosti. Třeba vodní ptáci si mohou za mokra dráhu zaměnit za hladinu a snažit se přistát," říká sedmadvacetiletá Lucie Rybářová, která se pohybuje okolo dravců odmalička díky otci, který je rovněž sokolníkem.
"Jako správný začínající sokolník jsem měla nejprve poštolku. To mi bylo patnáct let," vzpomíná Rybářová. Dnes má sokola a káně Harrisovo. Na letiště dravce vozí ve žlutém autě. Někteří ptáci vyklízejí pole již ve chvíli, kdy přijíždí. Auto pro ně znamená signál, že se blíží nebezpečí.
"Když odjedeme, tak se vrátí zpátky," podotýká Boudyš. Vzápětí již sledujeme sokola jménem Zip, kterého Rybářová vypustila do akce. Dravec nabírá výšku a zůstává v ní.
"Je už pěkně vysoko," uznale říká Boudyš. V tu chvíli těsně nad námi proletí bažantí slepice. Sledujeme, jak přelétá malou, křovím zarostlou vyvýšeninu, když ji zničehonic cosi srazí k zemi. Dívám se do výšky směrem, kde byl ještě před chvílí sokol. Nikde nic. Záhy běžíme ke křoví, kde sokol svírá kořist v pařátech a láme jí vaz. Tak vypadá práce dravců v praxi.
Na větších letištích pomáhají dravcům psi plašící hejna ptáků na zemi. Donutí je vzlétnout a dravci je pak vyprovodí do bezpečné vzdálenosti. Na některých letištích ptactvo ruší také pomocí dělobuchů a objevili se i speciální roboti. Sokolníci se však shodují, že přirozené predátory žádná technika nenahradí.
"Robot sice ptáky vyplaší, ale ti se časem zase vrátí. Pokud se dravci objevují pravidelně, ostatní ptáci vědí, že jim hrozí stálé nebezpečí a v daném prostoru se nepohybují," říká Rybářová.
Na letiště se mohou dostat i divoká zvířata, nejčastěji zajíci či srnky. "Před časem se jedno z letadel srazilo se srnkou. Pokud by se dostala pod kola, mohlo by dojít k poškození podvozku nebo vyjetí z dráhy," říká Molnár a vzpomíná na stádo ukázněných srnek.
"Počkaly, až letadlo přistane, podívaly se, a jakmile bylo pryč, přešly na druhou stranu. Dnes již tady nejsou, přes dokončené oplocení se jen tak nedostanou," řekl Molnár.