Pušky pytláci nahrazují tichými kušemi a šípy (Lidové noviny)

Navíc šíp po sobě nezanechá žádnou balistickou dráhu. Tudíž nikdo pytlákovi neprokáže, že zvěř zastřelil zrovna on. Prakticky nemožné je navíc zjistit místo, odkud byly střely vypuštěny. Když totiž někdo střelí srnu z kulovnice, je zpravidla na místě mrtvá. Kulovnice jsou "předimenzované", tak aby zásah byl pokud možno smrtelný.
U kuše je to jinak. "Je to velice nebezpečné. Zásah nemusí být vždy přesný. To, co pak nacházíme, je příšerné. Účinek střely z dnes používaných výkonných kulových zbraní s poloplášťovými střelami je většinou smrtelný. Pokud šípem nezasáhne životně důležité orgány, jako je srdce nebo játra, ale sval nebo břicho, tak se to zvíře může trápit a trpět i čtrnáct dní," popisuje myslivec Viktor Veselý.
A právě to se stává velmi často. Zvěř je totiž velmi silná a i se šípem v těle dokáže uběhnout velkou vzdálenost. To, že pytláci kuše k lovu zvěře opravdu používají, dokládá nedávný nález mrtvého srnce na Vltavotýnsku. "Lovcům se ho nepodařilo najít. Měl šíp v krku," řekl myslivec Pavel Pletka.
Myslivci se obávají, že takových nálezů bude přibývat. Podle nich totiž lov s kušemi pytláky velmi baví. "Je to pro ně zvrácený adrenalin," tvrdí.