Drobné zvěře bývalo kdysi v okrese mnohem víc (Vyškovský deník)

* Kdo vás k myslivosti přivedl?

Myslivost je u nás v rodině dědictví po předcích. Myslivcem se musíte narodit. Už od dětství jsem chodil do lesa s tatínkem a dědečkem. Sám mámlovecký lístek už třiatřicet let.

* Mohl byste srovnat situaci v honitbách před časem a dnes?

Lepší to bylo, když jsem s myslivostí začínal, nebyla taková mechanizace a provoz. Zvěř dnes nemá klid, potřebuje svůj prostor, ale civilizace ji neustále vytláčí. Jde také o cyklisty a jezdce na koních. Zvěř potřebuje klid, potom nedělá škody. Je také špatné, že dnes jsou polní honitby příliš velké, minimálně pět set hektarů, a zahrnují víc obcí. Jak to tak bývá, ne všichni ze sousedních obcí se mají rádi, a tak vznikají menší rozepře.

* Můžete říct, jaká je v současné době situace s počtem zvěře v honitbách na Vyškovsku?

Drobná zvěř je na tom hůř už několik let, ubývá zajíců, bažantů i koroptví. Navině je především mechanizace a postřik polí po sklizni. Kvůli tomu nemá zvěř úkryt ani potravu. Naopak velmi dobře se v dnešní době daří černé zvěři. Máse po celý rok kde ukrýt, v zimě v lese, přes sezonu na polích. Divočáci se schovají do lánů a v kukuřici vydrží klidně až do zimy. Na Vyškovsku sledujeme v poslední době také mírný nárůst počtu srnčí zvěře a jelenů.

* Dodržují podle vás myslivci zásady myslivosti?

S žádnými velkými problémy jsem se nesetkal. Vadí mi jen, že někteří myslivci chodí lovit bez psů, a proto mají pak problémy s dohledávkou zvěře. Proto bych byl rád, kdyby zákon zavedl nějaké úlevy pro myslivce, kteří mají lovecké psy. Je také důležité zmínit práci kynologů, kteří jsou rozhodčími na zkouškách loveckých psů. Na Vyškovsku jejich počet klesá, dnes je jich asi deset, většinou v důchodovém věku. Mladým se do toho nechce.

* Proč mají podle vás myslivci mezi mnoha lidmi špatnou pověst?

Nemyslím si, že by tomu tak bylo. S ničím takovým jsem se nesetkal. Každý myslivec se musí řídit podle zákona, na honech je zakázaný alkohol a policie to důsledně kontroluje.

* Jak se díváte na motorkáře a čtyřkolkáře, kteří v poslední době berou lesy přímo útokem?

S tím se zatím nedá nic dělat. Řešením by byly vyhrazené prostory, na které ale nezbývá místo. Navíc jsou účastníky silničního provozu, a proto je na policii, aby tento problém řešila. Pokud nejsou motorkáři chyceni přímo při činu, už se jim nedá nic dokázat.

* Začaly hony, na co se chystáte?

Letos budou v okrese společné lovy na drobnou zvěř. V některých lokalitách je jí bohužel málo. Vněkterých mysliveckých sdruženích se budou také dělat naháňky na černou zvěř. Tady je zapotřebí dbát velké bezpečnosti, používají se hlavně kulové zbraně. Protože je v letošním roce hojnost žaludů a bukvic a nejsou dosečené velké lány kukuřice, bude samotný odlov černé zvěře složitý. Měla by se odlovit hlavně selata, aby nedošlo k přemnožení.

* Jak tedy myslivci přistupují ke snížení stavu zvěře?

Nutné je lovit zvěř, pokud je mladá, nemocná nebo naopak přestárlá, a dospělé kusy šetřit. Nezbytný je také správný přístup, například selata nadělají bez bachyně větší škody.

* Prozradíte, jaký byl váš nejzajímavější úlovek?

To se nedá tak snadno vybrat. Bylo jich několik, na které rád vzpomínám. Například rys, tetřev, nebo medailový jelen, za kterého jsem získal dvě stě bodů.

* Jezdíte lovit i do ciziny?

Ano, hlavně na Slovensko, právě tam jsem ulovil toho jelena. Jezdím také do Ruska nebo Polska.

* A váš nejzajímavější zážitek?

Těch je hned několik, říje medvědů, jelenů, tok tetřevů, vytí vlků v noci, byla by toho ještě spousta.

* Jak se chystáte na zimu?

Odlistopadu do března je potřeba se o zvěř starat, potřebuje největší klid. Důležité je ji přikrmovat kvalitním krmivem.