V sobotu se lovily kachny na Panském (Prostějovský večerník)

okolí. Sobotní hon na kačeny byl už letošní třetí. "Na tento hon zveme všechny přátele a okolní myslivecká sdružení," říká náš průvodce Oldřich Nemerád, který myslivosti zasvětil celý život. A jak přiznává, víc, než skutečný lov, trávit hodiny o samotě na posedu, má radši právě společné hony. "Jde hlavně o to se sejít s přáteli a užít si to společně," dodává. Hon na kachny je díky Bohuslavickým rybníkům výsadou zdejšího mysliveckého sdružení, ve které společně honitbu obhospodařují myslivci z Polomí, Bohuslavic, Rakůvky a Haček. Snad kromě nedaleké přehrady ve Vilémově v širokém okolí jiná příležitost není. "Každoročně zjara vysazujeme na rybníky kachny, o které se celou sezónu staráme, chodíme je pravidelně krmit. Letos jich bylo 500, k nim přibývá zpravidla kolem stovky skutečných divokých kačen, které sem na léto přilétají," vysvětluje O. Nemerád. A jak dodává, s kachnami bývá občas tak trochu potíž. "Nikdo zatím nedokáže vysvětlit, čím to je. Ale jsou roky, kdy prostě kačeny nevzlétnou, spíš jenom zakrouží nad hladinou a usadí se zpátky. Takový rok je i letos. Prostě nelétají," usmívá se. Zatím nikdo nepřišel na to, proč to tak je, režim odchovu se nemění, přesto je to rok od roku nevyzpytatelné, jaký zrovna bude. Na slavnostním nástupu hospodář udělí pokyny, jak bude hon probíhat. Vše je v tuto chvíli v jeho rukou, právě on rozhoduje o tom, jaký bude postup, rozhoduje o jednotlivých lečích. Poté se několik desítek honců rozděluje do tří skupin, které se přesouvají k rybníkům. Traktory na poli však už vyrušily divoké kachny, kterým přirozené instinkty velí při každém sebemenším šustnutí vzlétnou z dosahu podezřelého zvuku. "Ty nejzdatnější z odchovu jsou se k nim během léta připojují a létají s nimi. Ty další se naopak snaží držet na vodní hladině, ví, že pokud jsou na vodě, je to pro ně to nebezpečnější místo," říká dál náš průvodce. Také proto, že se smí střílet pouze v letu, v žádném případě ne na vodní hladinu. "Broky se odrazí nejen od vody, ale třeba i od listí, od trávy. To v žádném případě nepřipadá v úvahu," upozorňuje. Stojíme na místě mezi dvěma horními,polomskými' rybníky. Mezi výstřely z obou stran tu a tam se rozběhnou lovečtí psi dohledávat. "Po ukončení střelby musí pak všichni lovci opustit svoje pozice a do prostoru mají přístup jenom kynologové se psy na dohledání střelené zvěře, a samozřejmě hospodář, který je v tu chvíli pro změnu zodpovědný za to, že na místě nezůstane nic zastřeleného a nedohledaného," pokračuje Oldřich Nemerád. Ta chvíle právě nastává. Kachny odnáší střelci k místu první výlože, ke slovu přichází psi, aby "prozkoumali terén". Musí projít i zákoutí neprostupných břehů, kam je přístup jen z vodní hladiny. Náš průvodce se vrací k původu tohoto místa. Minulost zdejších rybníků sahá až někdy do středověku, v 50. letech sice byly vystavěny úplně nově, ovšem v místě, kde už ve skutečnosti byly před pár staletími. "Tento les patřil hraběti Silva Tarouca, sem se chodilo na panské," připomíná dávnou historii. První sobotní leč končí na Srdečku, v místě, kde soustavu rybníků rozděluje silnice na Vilémov. Na už zmiňované výloži je seřazeno čtyři desítky ulovených kachen. "Bývá zvykem, že ulovovaná zvěřina se pokládá na pravý bok. To pochází ještě z dob, kdy se lovilo kuší, každý lovec měl vlastní označený šíp a na zvíře se střílelo zpravidla zleva. Tak se při výloži snadno poznalo podle šípů, čí je to úlovek," přidává další zajímavost. Jak ale jedním dechem dodává, právě u kachen toto pravidlo není možné dodržovat, jelikož ne vždy prostě jde každý kus tak uložit. Zároveň by se ale neměly také řady zvěřiny překračovat. "Tam kde končí dané předpisy, začínají platit jakási nepsaná pravidla, která se ovšem dodržují se stejnou přísností," dodává.
Naše lovecká anabáze, ač beze zbraně, v tuto chvíli končí, loučíme se moudřejší o spoustu zajímavostí, které jsme dosud ani netušili. Po krátké přestávce myslivci pokračují na další tři rybníky. Než dojde ke konečnému výřadu v Polomí a zakončení dnešního honu spolu s poděkováním, tak to ještě nějakou chvilku potrvá. Za krásného podzimního počasí je to pro myslivce ale opravdový svátek, při kterém se rozhodně nespěchá.