Některé úřady na myslivce prý dostatečně nepamatují (Kladenský deník)

Myslivci na Kladensku a Slánsku prožívají v současné době jedno z nejdůležitějších období roku. Nejen podzimní zkoušky psů, ale i následné hony prověří, jak dokonale se na vrchol sezony po celý rok připravovali.
Prakticky od žní nyní zaplňují krmelce a doplňují zásypy pro bažanty, aby zvěř byla před nástupem prvního sněhu dobře krmena.
Kvůli tomu, aby zvířata byla v dobré kondici a následně i maso skolených kusů vhodné ke konzumaci, je potřeba zajistit také prevenci proti nejrozšířenějšímu parazitovi střečkovi srnčímu (Hypoderma diana). Díky tomu, že zvěř je považována za národní bohatství, většina městských úřadů přispívá mysliveckým sdružením na nákup příslušného léčebného prostředku Cermix, jehož pořízení stojí i několik desítek tisíc korun. Myslivci jsou v jednání s úředníky často úspěšní, ale ne všude. "Vloni jsme mysliveckým sdružením poskytli téměř padesát tisíc korun. V lednu příštího roku by to měla být podobná částka. Sice tato finanční podpora není povinností ze zákona, ale děláme to," řekl Miroslav Čížek, zástupce vedoucího odboru životního prostředí kladenského magistrátu.
Není to povinnost a Městský úřad ve Slaném se tím zřejmě již řadu let řídí. Přesto to tamní myslivci považují za macešský přístup.
"Samozřejmě je to na zastupitelích, jakou částku na nákup Cermixu odsouhlasí. Jenže když dáte čtyřikrát žádost o peníze a nikdy jí není vyhověno, tak vás to zkrátka přestane bavit," řekl předseda Okresního mysliveckého spolku Kladno Vladimír Moravec. Vedoucí slánského odboru životního prostředí Helena Mohylová navíc argumentuje tím, že kladenský rozpočet je přece jen o poznání větší než slánský a i to je třeba vzít v potaz. "Myslivce by určitě potěšila i menší částka, protože jinak to musejí dát ze svého. Je škoda, že není větší vůle," doplnil Vladimír Moravec.

***

STŘEČKOVITOST
Dospělý jedinec střečka srnčího (11-12 mm velká moucha šedočerné barvy s hrudí zlatožlutě ochlupenou), nalétává za teplého počasí v období květen až srpen na srnčí zvěř a samičky kladou ( přilepují ) na srst dolní části běhů 1 mm velká vajíčka, ze kterých se za 4 dny líhnou larvičky I. stádia, která po provrtání kůže putují v podkoží do oblasti především hřbetu. V dalším období - jak rostou, se 2x svlékají - vznikají larvy II. stádia ( ty provrtají v kůži dýchací otvor ) a larvy III. stádia. Dozrálé tmavé larvy III. stádia dosahují velikosti cca 30x15 mm (zevně jsou patrné jako hrboly na hřbetě) a v období duben až květen prolezou otvorem v kůži, vypadnou na zem a zakuklí se. Kůže v tomto období je jakoby prostřílená. Zvíře je následně vyhublé, odpudivého vzhledu a kůže znehodnocená. Kromě podkožní se vyskytuje i střečkovitost nosohltanová a žaludeční.