O koncepci myslivosti (redakce SM)

Informace o jednání přineslo zpravodajství ČTK.

Čeští myslivci by měli lépe vycházet s vlastníky pozemků, na nichž se nacházejí honitby. Na shromáždění myslivců ve Velkém Meziříčí to řekl Jan František Votava, prezident pořádající Unie mysliveckých organizací ČR. Z jednání vyplynulo, že mezi třecí plochy patří například škody způsobené zvěří a minimální výměra honitby. Ta je nyní stanovena na 500 hektarů, ale někteří vlastníci bojují za právo mít vlastní honitby, i když mají pozemků méně.

"Vlastníci jsou v tomto omezeni, chápu i jejich rozhořčení," řekl Votava. Podle něj ale ještě není vhodná doba ke snížení výměry, protože je možné, že by někteří myslivci malé honitby zneužívali, třeba nadměrným lovem. Tím by prý parazitovali na okolí.

Zástupci Asociace soukromého zemědělství vidí problémy dnešní myslivosti v tom, že v honebních společenstvech mají mnohdy hlavní slovo lidé, jimž půda nepatří. Proto si nevšímají případných škod. "Takový myslivec doma odloží zbraň a tím to pro něj to skončilo," poznamenal Josef Plzák, který je v asociaci členem komoditní rady pro myslivost. Pokud jsou však vlastníci zároveň i myslivci, tak jim myslivost z části kompenzuje škody způsobené zvěří. Podle Plzáka nyní sice lze žádat myslivce o náhrady, ale prý jen soudní cestou, a to trvá dlouho. "Proto nad tím mnohdy zemědělec mávne rukou," poznamenal.

Podle Votavy chybí v Česku dlouhodobá moderní koncepce myslivosti. Pořádáním odborných setkání podle chce Unie mysliveckých organizací nastartovat její přípravu. Nová koncepce by se pak měla promítnout také do legislativy. Unie však zastupuje jen menší myslivecké organizace v zemi. Dnešního setkání se zúčastnily asi tři desítky lidí.

Rozhodující Českomoravská myslivecká jednota se od tohoto postupu unie distancuje. Jednota podle jednatele Jaroslava Kostečky sdružuje 98 procent myslivců v Česku, což představuje asi 95 000 lidí. "Problémů v myslivosti vidíme spoustu, ale určitě je nechceme řešit změnou legislativy," řekl Kostečka. Potřebné kroky podle něj již vyplývají z koncepce, která se naposled upravovala při vstupu země do EU.

Kostečka je také zásadně proti snižování minimální výměry honitby. "Těch 500 hektarů, to je velký kompromis, který je u nás zakódován historicky," tvrdí. Podle jeho názoru by mysliveckému hospodaření naopak prospělo zvýšení minimální rozlohy honitby na 1000 hektarů.