Ochranáři chtějí vystřílet poslední české kamzíky (Lidové noviny)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Proč chtějí ochránci přírody vyhubit jedinou divokou populaci kamzíka horského v Česku?
Podle nich jde o tzv. nepůvodní druh, který do české přírody nepatří. Navíc prý kamzík žere vzácné byliny a kopýtky způsobuje erozi půdy.
"Kamzík je nepůvodní zvíře, které sem bylo nasazeno počátkem dvacátého století. Působí negativně na vzácné a chráněné druhy rostlin v některých lokalitách - například na skalkách, kam jiná zvěř nechodí. V alpínské části nám prostě působí velké škody," vysvětlil šéf CHKO Jeseníky Jan Halfar.
"V dlouhodobém plánu péče o krajinu máme, že kamzík v Jeseníkách přítomen nebude. Chceme vrátit stav před dobu, kdy zde byl kamzík uměle vysazen," dodal Halfar.
Proti vyhubení kamzíků se okamžitě postavili myslivci. Ti totiž o populaci kamzíka horského pečují už od roku 1913, kdy je v Jeseníkách nechal vysadit císař František Josef I.
"Nevidíme jediný rozumný důvod, proč by kamzík nemohl v Jeseníkách zůstat. Podobný případ jsme tu už měli. Šlo o kozu bezoárovou na Pálavě. Ta nakonec musela zmizet, protože ochránci vymysleli, že způsobuje nadměrnou erozi a žere bylinky," řekl LN Josef Pubal z Českomoravské myslivecké jednoty. "Když už tam koza nebyla, tak ochranáři zjistili, že vzácné druhy kytek kvapem ubývají, protože zarůstají trávou. Nakonec začali pořádat obrovské akce a louky na Pálavě ručně kosili."
Stejný osud jako kozu bezoárovou na Moravě může potkat i kamzíka v Jeseníkách. Proto na internetu vznikla před několika dny petice za jejich záchranu. Její zakladatel Zdeněk Pavlíček už shromáždil více než tři sta podpisů. "Ochránci přírody měli mnoho argumentů proti kamzíkovi. Například to, že spásá asi deset druhů vzácných bylin," tvrdí Pavlíček. Myslivci ale zaplatili odborníky, kteří přišli do Jeseníků, posbírali kamzičí trus a analýzou jednoznačně potvrdili, že kamzík žere jen jednu ze vzácných bylin. Navíc podle výzkumu pracovníků Ústavu obratlovců Akademie věd ČR nemá kamzík žádný negativní vliv na stav lesních ekosystémů, ale naopak "výrazně napomáhá ochraně lučních společenstev".
Další argument ochránců byl, že kamzík zabíhá do alpínské části Jeseníků, kde je holina a roste tam jen kleč. Tam údajně kamzík způsobuje nadměrnou erozi půdy. "Myslivci ale sestavili další skupinu odborníků. Přijeli borci z Alp, kteří udělali výzkum a potvrdili, že půda eroduje. Avšak ne kvůli kamzíkovi, ale kvůli tomu, že v Jeseníkách není srnčí a jelení zvěř. A půdu tak nemá kdo udupávat," tvrdí Pavlíček.
Správcům CHKO Jeseníky tak podle myslivců zůstal už jen jediný důvod, proč tamní populaci kamzíka zdecimovat. A sice že jde o nepůvodní druh. Přes výhrady odborníků je v jejich snaze podporuje i ministerstvo životního prostředí.
Myslivci soudí, že ochránci jsou v otázce kamzíků v Jeseníkách "zbytečně moc aktivní". "Oni se snaží zakonzervovat přírodu, tak aby byla podle nich v co nejpřirozenější podobě. Na některé vlivy jsou ale ochránci krátcí. Snaží se vyvíjet nějakou aktivitu, aby měli svou činnost obhájenou. Například na kyselé deště jsou krátcí, snadnější je zaměřit se na kamzíky," soudí Pubal.
Myslivci se nyní obávají, že tamní ochránci po nich budou chtít, aby kamzíky bez milosti vystříleli. "Budou tlačit na to, aby se ten chov zrušil," obává se Pubal. A podle šéfa správy CHKO Jeseníky Jana Halfara se Pubal bojí oprávněně. "Máme určité legislativní možnosti. Zatím to neřešíme, protože se snažíme bojovat s výsadbou nepůvodní borovice kleče. To považujeme nyní za závažnější. Časem ale zřejmě myslivce o vystřílení kamzíků požádáme. Minimálně v těch nejcitlivějších a nejvzácnějších lokalitách Jeseníků. Zatím to plánujeme jen velmi mírnou formou," řekl Halfar.
Pokud se záměr ochránců nakonec podaří, přijde téměř stoletá myslivecká práce vniveč. "Snaha vyhubit kamzíka v oblasti Jeseníků je zneuctění práce našich předků, především jesenických lesníků, kteří se na vysazení kamzíka na počátku minulého století v oblasti Jeseníků podíleli," napsali myslivci na svůj web.
Jesenická populace kamzíků je dokonce nejzdravější v celé Evropě. Například v Alpách, kde je kamzík horský chráněn, se potýkají s prašivinou a jinými nemocemi, což u nás vůbec není.
"Je to nepochopitelné. V Tatrách na Slovensku dělají všechno pro to, aby kamzíky ochránili. Slovenský vědec Pavel Baloch nevěřil vlastním uším, když slyšel, co zde chceme udělat," popisuje Pavlíček.