Dřívé běžné druhy ptáků z našich krajů pomalu, ale jistě mizí (Třebíčský deník)

Svahy jsou porostlé bukovým lesem. Stojí zde mohutné buky, snad stoleté, některé suché i povalené na zemi, ale na každém je patrná práce datlovitých. Tento les byla velká přírodní odchovna užitečného ptactva, kteří po vylétnutí obsazovali okolní přírodu. Datel černý byl hojný pták. Když jsem tímto lesem procházel, ze všech stran se ozývalo různé ťukání, pískání, hlasité pískání vzácného lejska bělokrkého. Byl zde čilý život, dnes je zde klid a pusto. Přímo pod Vlčím kopcem se vlévá sedlecký potok do Oslavky. Když jsem na tomto místě postál ze směru od potoka, přiletěl pták, v řece sedl na kámen, krátce zazpíval a šup do řeky. Chvíli šmejdil po dně, až našel vhodnou potravu, vyskočil zpět na kámen a odlétl do údolí potoka, kde měl svoje hnízdo. Kvůli této podívané jsem toto místo občas navštívil.
Dnes můžete na soutoku stát jak dlouho chcete, skorce se nedočkáte. Skorec hnízdí na zemi a tím je jeho osud zpečetěn, snadná kořist pro přemnoženou kunu. Tohoto ptáka vyhlásili ochránci jako ptáka roku, toto mi připadá jako výsměch. Nevím, proč nevyhlásili ptákem roku některého ze svých chráněnců jako kormorána, sojku nebo špačka. Ochránci zavedli do přírody řád, že jsou chráněni pouze dravci a škůdci, ostatní jim slouží jen jako potrava.
Druhým chráněným územím je hadcová step u Mohelna. Zde žil sysel, hojný byl skřivan, v zalesněných částech pravidelně hnízdil vzácný skřivan lesní a linduška lesní.
Toto území potkal stejný osud jako Vlčí kopec. Linduška lesní byl hojný pták našich lesů. Když v lese z některých důvodů vznikla mýtinka, tuto linduška obsadila, a když se k mýtince někdo přiblížil, linduška vzlétla a zpěvem dala najevo, že je zde obsazeno. Dnes tohoto zpěváčka v lese neuslyšíte.

Vodní dílo Dalešice
V blízkosti hadcové stepi byla vybudována na řece Jihlavce vodní nádrž pro potřeby JE Dukovany a současně je to spodní nádrž dalešické přečerpávací vodní elektrárny. Je zde stálý pohyb vody, a proto toto nezamrzá. Tato nádrž byla ideální zimoviště pro velké množství kachen všech druhů. Dnes nádrž obsadili kormoráni, kteří odtud podnikají loupeživé nálety na okolní vody, ať malé či velké. Ochráncům přírody nestačí stále narůstající stavy norka, jako ničitele života v našich vodách. Nechali si namnožit kormorána na doražení tohoto života.
Kormorán má denní spotřebu 60 dkg živočišné potravy, na 100 kusů je to 60 kg, kormorán se vrhá na všechno, co se ve vodě pohne, mnoho ryb nezdolá, jen je zraní a tyto následkem zaplísnění hynou. Tím se škody, které způsobí, značně zvýší. Mnoho ryb v našich vodách je výsledek práce, většinou sportovních rybářů. Tito se mohou jen dívat, jak plody jejich práce ničí přivandrovalec od moře. Oč byli naši předkové moudřejší, než jsou dnešní ochránci. Ti dokázali kormorány někdy v 17. století vypudit za hranice království českého a toto se dodržovalo až do příchodu dnešních podivných ochránců. Velice se divím, že si ochránci všimli mizení skřivana z našich polí. Ale jejich důvod, proč skřivan mizí, je opravdu legrační. V televizi vysvětlovali, že důvod je ten, že se scelovaly pozemky. Pozemky se scelovaly před 50 lety a každý myslivec nebo zemědělec může potvrdit, že do doby než se začalo na přírodě projevovat úřadování ochránců, bylo skřivanů opravdu hodně. Skřivan je původem stepní pták, velké lány mu vyhovují. Na scelování doplatila křepelka, koroptev, stehlík a konopka. Stejně jak dnes mizí skřivan, před pár roky zmizeli z lesů ptáci hnízdící na zemi. To, že ochránci neupozornili na mizení lesních ptáků je celkem jasné, nemají po ruce vhodného ničitele, jako je u skřivana zemědělec a říct, je to následkem přemnožené kuny, sojky, špačka, by vyznělo stejně, jako říct - je to naší vinou. Přemnožená kuna vyplenila naše lesy a z nejhojnějšího zvířátka lesů veverky udělala zvířátko vzácné, řekl bych na pokraji vyhynutí. Mohu uvést příklad, co kuna dokáže.
Mnoho roků jsem chodil na centrální hřbitov v Brně. Na hřbitově je alej lískových stromů, oblíbená potrava pro veverky. Veverkami se to na hřbitově jen hemžilo. Když se někdo zastavil u hrobu, přiběhly dvě, tři veverky v očekávání, že dostanou nějakou dobrotu. Dnes veverku na hřbitově neuvidíte.
Kuna, je-li v přírodě držena na přijatelném množství, je užitečná, její užitečnost daná jí přírodou je, aby lovila starší nebo zdravotně postižená zvířata. Při přemnožení z ní hlad učiní ničitele všeho živého. Hlad vyhnal kunu z vypleněných lesů do měst a do polí. Ve městě ničí v noci zaparkovaná auta, ničením plastových součástek a v polích mimo jiné škody, plení hnízda skřivanů. V jednom místě mezi vesnicí a lesem roste mohutný javor, v okrajích lesa rostou kopřivy. Semena javoru a kopřiv jsou důležitá potrava pro přežití hýla přes zimu. V tomto místě se každou zimu zdržovalo kolem 15 hýlů, dnes zde hýla neuvidíte, nehnízdí ani v lese na obvyklých místech. Stejně zmizela ze zahrad a okrajů lesa nejhojnější z našich pěnic, pěnice černohlavá a dlask.

Přemnožená sojka
Toto je práce přemnožené sojky. Dnes jediný ptačí hlas, který se z lesa ozývá, je skřehotání sojky.
Na ničení menších druhů ptáků, kteří hnízdí v dutinách, jsou to všechno velice užiteční hmyzožraví ptáci, jako lejsci, krutihlav, brdlík, budníčci, rehci, zvlášť rehek zahradní. Tento ptačí krasavec úplně zmizel z naší přírody, před pár lety byl docela hojný, nechali ochránci namnožit nenápadného ničitele špačka. Špaček je docela sympatický pták, a pokud je v přírodě v přijatelném množství, je užitečný. Při přemnožení, škody, které působí lidem, jsou zanedbatelné, proti škodám, které působí v přírodě. Dnes mu nestačí budky na zahrádkách, musel vyrazit do přírody a při dnešním nedostatku dutin a při jeho přemnožení, ostatní ptáci proti agresivnímu špačkovi nemají naději, že najdou dutinu. Když špaček najde dutinu, která je obsazená, hnízdo zničí a zabere pro sebe. Užiteční ptáci, kteří nenajdou dutinu, nenahnízdí.
Stěžoval jsem si dopisem na stav naší přírody a zvláště na mizení skřivana na Úřadě životního prostředí našeho kraje v Jihlavě. Bylo mi odpovězeno, že přeháním, a že dělení na škůdce a užitečné zavedli myslivci, že je to špatné, a že se to musí změnit.
To, co se dnes v přírodě děje, je výsledek těchto změn.
Vymizením větších predátorů z naší přírody, byla narušena ekologická rovnováha. A to, že je možné i tuto narušenou přírodu udržet v dobrém stavu, kde mohou žít jak drobní predátoři, tak ptáci a ostatní zvířata, dokázala myslivci před zřízením úřadu pro ochranu přírody.
Když jsem se do Kladerub před 30 lety nastěhoval, připadal mi zdejší kraj jako ptačí ráj. Nad stájí jsem měl půdu, kde byla sláma, bylo zábavné poslouchat, jak v této slámě skotačí malé kuny, nejvíce mne překvapil jejich smysl pro pořádek. Na jednom balíku slámy měly záchod, kde byla vrstva jejich trusu. Toto byly zlaté časy naší přírody, kdy i kuna byla užitečná.
Naši přírodu žádní úředníci nezachrání a ti, co vyhlásili krtka jako chráněné zvíře, ti už vůbec ne!
Článek vypadá jako útok na úředníky, to rozhodně nechci. Chci jen upozornit na ty úředníky, u kterých výsledek práce je takový, že ničí naši přírodu.
Kamil Peslar, Kladeruby nad Oslavou